Za poslednich mesicu se nedelo nic moc prevratneho - poridili jsme za docela pohnutych udalosti o neco lepsi domaci pocitac, takze webkamera a hlavne skype vcetne presmerovavani ted uz funguje na jednicku.
Minuly tyden jsme jeste prikoupili dva singl kajaky (vice info viz www.fergskayaks.co.nz/Cayman.3220.0.html anebo http://www.ausseakayak.com.au/index.php?mod=Shop&file=Product&cat=56&pid=101)s tim ze nas dvojkajak pujde na prodej. Uz se tesim az se aspon trochu vycasi a vyjedeme je vyzkouset, ale ted jsou tady lijaky a bourky tak nevim jestli se to behem pristiho vikendu povede.
Janca si udelala Barister kurz a ted ma novou zabavu v prazeni a vareni kavy, i kdyz ja te kavy zase az tak moc nevypiju.
Predminuly tyden odjeli mladosi (rozumej Jana s Michalem [www.ardat.net] - moje sestra s pritelem), a ted jsou nekde v Kambodze nebo ve Vietnamu, do ceska maji prijizdet 16. srpna.
No ale co se uz blizi? 9. srpna odletame na 10-tydeni dovolenou do Bolivie, Peru a Equadoru. Jako zaminku pro ziskani 10 tydnu dovolene, z toho velkou vetsinu neplacene, jsme tuto cestu pojmenovali jako svatebni, i kdyz zacina vlastne presne pul roku po svatbe.
Odletame z Wellingtonu 9/8 a po noclehu v Santiago priletame do La Paz (Bolivie), na zpatecni ceste odletame z Quito (Equador) a priletame zpatky do Wellingtonu 18/10. Konkretni plan cesty zadny nemame, ale chteli bychom stravit nejaky cas v Bolivii a nasledne v Peru, a pokud nam ke konci vyjde cas a penize, tak bychom se na posledni tyden a neco chteli podivat na Galapagy. V patek dostaneme posledni davku ockovani a za 11 dni touhle dobou uz budeme sedet v letadle. Letime s Qantasem co se mu vcera u jednoho Boeingu 737 otevrely dvere a predevcirem u 747 odtrhl kus plaste a udelala dira do zavazadloveho prostoru, ale doufam ze to bude v pohode :D
Pokud se nam podari se dostat k Internetu, budeme se snazit na tento blog tu a tam pridat nejake prispevky a mozna i fotky z prubehu cesty.
Showing posts with label New Zealand (Czech Only). Show all posts
Showing posts with label New Zealand (Czech Only). Show all posts
29 July 2008
Uz se to blizi ...
8 April 2008
Cyklovikend
Ahoj vsichni, tak jsme jednak premistili nas prispevkovy web na externi blog a tak doufame ze se dostaneme k tomu posilat prispevky casteji ... a jako druhou vec, minuly vikend jsme se docela projeli na kole ....
v Sobotu jsme to vzali z Upper Huttu od vlakove stanice pres byvalou zeleznicni trat Rimutaka Incline a nekolik tunelu do Mastertonu, necelych 80km a v nedeli z Mastertonu az do mestecka Waipawa, coz je neco malo pres 160km uff uff. To vse diky tomu, ze jsme se pripojili k cykloturistovi Jozovi (www.trabalka.info pripadne jeho blog trabalka.blogspot.com) z nam blizkeho Slovenska, ktery ve svych 66 letech podnika cestu na kole okolo severniho ostrova. Janca se na velkou cast cesty pripojila a navic ze zapojila (spolecne s mistni prepravou) do poposunovani naseho "doprovodneho vozidla" nasim smerem, abysme s sebou nemuseli brat spacaky atd na kole (stejne nemame zadne nosice). Na prilozene fotce nas vidite na nejvyssim bode sobotniho dne - Rimutaka Summit, spolecne se zbytky lokomotiv, ktere tamtudy pred asi 50 lety jezdily. To ovsem neznamena, ze bysme se pocitali mezi srot ! ;)
v Sobotu jsme to vzali z Upper Huttu od vlakove stanice pres byvalou zeleznicni trat Rimutaka Incline a nekolik tunelu do Mastertonu, necelych 80km a v nedeli z Mastertonu az do mestecka Waipawa, coz je neco malo pres 160km uff uff. To vse diky tomu, ze jsme se pripojili k cykloturistovi Jozovi (www.trabalka.info pripadne jeho blog trabalka.blogspot.com) z nam blizkeho Slovenska, ktery ve svych 66 letech podnika cestu na kole okolo severniho ostrova. Janca se na velkou cast cesty pripojila a navic ze zapojila (spolecne s mistni prepravou) do poposunovani naseho "doprovodneho vozidla" nasim smerem, abysme s sebou nemuseli brat spacaky atd na kole (stejne nemame zadne nosice). Na prilozene fotce nas vidite na nejvyssim bode sobotniho dne - Rimutaka Summit, spolecne se zbytky lokomotiv, ktere tamtudy pred asi 50 lety jezdily. To ovsem neznamena, ze bysme se pocitali mezi srot ! ;)
Jinak co se tyce toho doprovodneho vozidla tak jsme pred par mesici koupili (opet) "nove auto" Subaru Legacy z roku 1998 a asi pred mesicem prodali ten nas osmimistny autobus, udelali si vylet do Ceska a svatbu (svatba.uuholo.org) a potom na velikonoce do Australie na ambasadu zazadat o novy pas a projet se ze Sydney pres Gold Coast do Brisbane.
Tot zatim, vse - v praci vsechno pri starem, jenom ja se zacinam rozhlizet okolo, jestli bych nahodou nezmenil zamestnavatele, za tri dny uz budu v teto firme 3 roky, uff uff
Tot zatim, vse - v praci vsechno pri starem, jenom ja se zacinam rozhlizet okolo, jestli bych nahodou nezmenil zamestnavatele, za tri dny uz budu v teto firme 3 roky, uff uff
1 January 2008
PF2008
Na vanoce a novy rok jsme si vyjeli na Jizni ostrov a okolo poledne 1.ledna 2008 jsme prechazeli po malo navstevovane neznacene ceste jedno takove hezke sedlo, tak jsme tam nafotili letosni PFku, kterou najdete take na pf2008.uuholo.org31 July 2007
Zase jednou po roce
Ahoj vsichni, po dlouhe dobe se opet ozyvame z Noveho Zelandu ... co se u nas za tu dobu udalo?
Janca byla na dvou dalsich sluzebnich cestach do Evropy a Etiopie, meli jsme tu na 2 mesice rodice, pobyvala s nami moje setra s pritelem (ted jsou prave na navsteve v cesku) ... no a ukradli nam domenu ... No ukradli - ne tak docela, proste jsem ji nechal vyprset :( Takze si ji pronajala nejaka firma na reklamy a my jsme museli zaregistrovat novou domenu www.uuholo.org (jak sami vidite). A pokud nebudete klikat na starou domenu=webovou adresu www.uuholo.net tak si ona firma spocita ze se jim nevyplati tu domenu drzet a za necely rok uz bude zase nase (a pobezi obe). Pracovne na tom jsme porad stejne, ja v Intergenu a Janca v Save the Children, ja porad na stejnem, ale ona mirne postupuje vpred a ziskava pomyslne pracovni metaly ;)
Taky jsme trosku ztechnizovali nasi domacnost, takze pokud nam chcete zavolat na Skype tak muzete i kdyz nejsme doma. Pokud nechate telefon asi 10x (proste mockrat) zazvonit, budete automaticky a zdarma prepojeni na muj mobil. Toho ze se tam v prubehu prepojovani ozve nejaky hlas si moc nevsimejte, to je automaticka spojovatelka = nahravka. Jeste k casu volani - volejte prosim nekdy v prubehu naseho dne (ne v noci), kdyz chcete mluvit s Jancou tak mimo pracovni dobu (8:30-17:00) kdy jsme v praci. Jo a jeste pokud to nevite tak nase skype jmeno je *UUHOLO* a Skype je program na volani zdarma po internetu (potrebujete pouze internetove pripojeni, mikrofon a sluchatka nebo bedynky), program je k dispozici zdarma ze stranky www.skype.cz pro anglicky mluvici i v cestine.
Takze zvesela instalujte a volejte ;)
Taky jsme uz opet zacali davat nejake fotky na web (http://photo.uuholo.org), prozatim z nekolika poslednich akci, ale postupne snad zaplnime i to casove okno ktere tam vzniklo z duvodu nedostatku casu a zmeny domeny. Taky pokud byste se chteli podivat jak si tu zije ceska komunita, tak se muzete podivat na web ceske komunity na www.csclubnz.org kde si muzete
precist i elektronickou verzi casopisu ceske komunity na Novem Zelande ;)
Vlastne pristi tyden nam nevolejte, jedeme na dovolenou !!! Prvni poradna dovolena co jsme tady, letime na Samoa, coz je takove mensi souostrovi tady v Pacifiku.
Tak zatim ahooj .... a uz instalujete Skype?
Janca byla na dvou dalsich sluzebnich cestach do Evropy a Etiopie, meli jsme tu na 2 mesice rodice, pobyvala s nami moje setra s pritelem (ted jsou prave na navsteve v cesku) ... no a ukradli nam domenu ... No ukradli - ne tak docela, proste jsem ji nechal vyprset :( Takze si ji pronajala nejaka firma na reklamy a my jsme museli zaregistrovat novou domenu www.uuholo.org (jak sami vidite). A pokud nebudete klikat na starou domenu=webovou adresu www.uuholo.net tak si ona firma spocita ze se jim nevyplati tu domenu drzet a za necely rok uz bude zase nase (a pobezi obe). Pracovne na tom jsme porad stejne, ja v Intergenu a Janca v Save the Children, ja porad na stejnem, ale ona mirne postupuje vpred a ziskava pomyslne pracovni metaly ;)
Taky jsme trosku ztechnizovali nasi domacnost, takze pokud nam chcete zavolat na Skype tak muzete i kdyz nejsme doma. Pokud nechate telefon asi 10x (proste mockrat) zazvonit, budete automaticky a zdarma prepojeni na muj mobil. Toho ze se tam v prubehu prepojovani ozve nejaky hlas si moc nevsimejte, to je automaticka spojovatelka = nahravka. Jeste k casu volani - volejte prosim nekdy v prubehu naseho dne (ne v noci), kdyz chcete mluvit s Jancou tak mimo pracovni dobu (8:30-17:00) kdy jsme v praci. Jo a jeste pokud to nevite tak nase skype jmeno je *UUHOLO* a Skype je program na volani zdarma po internetu (potrebujete pouze internetove pripojeni, mikrofon a sluchatka nebo bedynky), program je k dispozici zdarma ze stranky www.skype.cz pro anglicky mluvici i v cestine.
Takze zvesela instalujte a volejte ;)
Taky jsme uz opet zacali davat nejake fotky na web (http://photo.uuholo.org), prozatim z nekolika poslednich akci, ale postupne snad zaplnime i to casove okno ktere tam vzniklo z duvodu nedostatku casu a zmeny domeny. Taky pokud byste se chteli podivat jak si tu zije ceska komunita, tak se muzete podivat na web ceske komunity na www.csclubnz.org kde si muzete
precist i elektronickou verzi casopisu ceske komunity na Novem Zelande ;)
Vlastne pristi tyden nam nevolejte, jedeme na dovolenou !!! Prvni poradna dovolena co jsme tady, letime na Samoa, coz je takove mensi souostrovi tady v Pacifiku.
Tak zatim ahooj .... a uz instalujete Skype?
1 January 2007
1 October 2006
Neni Michal Solc jako Michal Solc
Tak uz se mi to krati, za chvili prilita Janca a pak uz zase budu muset udrzovat aspon zdani poradku :D Ale vzdyt ja se na ni tesim ;)
Ale kvuli tomu ted nepisu - dostala se ke me (nejdriv jsem to cetl ve zpravodaji Studen Agency) informace ze nejaky Michal Solc zastupuje na Zelandu firmu Mr.Apple a dohazuje praci na jablecnych sadech atd. To je bohuzel pravda, ten clovek se opravdu jmenuje Michal Solc (takze stejne jako ja), takze pokud jste se nekdo tesili ze me nachytate na jeho prednasce nekde v CR tak se vam to nepovedlo. Osobne z toho zadnou radost nemam, ale nic s tim nenadelam krome toho ze posilam tenhle email ktery rika ze ja nejsem on a on neni ja a ze kdyz byste se nekdo chystali sem na jabka, tak vam poradime zadarmo, ale praci nezaridime ;)
Jinak tady zacina byt tepleji a tepleji (i kdyz posledni tri dny porad prsi), takze je jasne ze jaro uz je davno tu a leto se blizi, za dva mesice tu mame leto a taky rodice ;) a pak vanoce a trochu na cestach a tak ...
Tot zatim vsechno a mejte se a dejte o sobe taky vedet, bohuzel jsem nemel cestu do Evropy tak jsem se nemohl s vama potkat ...
Ale kvuli tomu ted nepisu - dostala se ke me (nejdriv jsem to cetl ve zpravodaji Studen Agency) informace ze nejaky Michal Solc zastupuje na Zelandu firmu Mr.Apple a dohazuje praci na jablecnych sadech atd. To je bohuzel pravda, ten clovek se opravdu jmenuje Michal Solc (takze stejne jako ja), takze pokud jste se nekdo tesili ze me nachytate na jeho prednasce nekde v CR tak se vam to nepovedlo. Osobne z toho zadnou radost nemam, ale nic s tim nenadelam krome toho ze posilam tenhle email ktery rika ze ja nejsem on a on neni ja a ze kdyz byste se nekdo chystali sem na jabka, tak vam poradime zadarmo, ale praci nezaridime ;)
Jinak tady zacina byt tepleji a tepleji (i kdyz posledni tri dny porad prsi), takze je jasne ze jaro uz je davno tu a leto se blizi, za dva mesice tu mame leto a taky rodice ;) a pak vanoce a trochu na cestach a tak ...
Tot zatim vsechno a mejte se a dejte o sobe taky vedet, bohuzel jsem nemel cestu do Evropy tak jsem se nemohl s vama potkat ...
8 September 2006
Janca jede do Evropy
Ahoj,
uz jen tyden a jedu domu! Misa rika, jak mu tu bude beze mne dobre...
Nevim, kdo si to planuje uzit vic :o)
Ted ani nevim co mam napsat. Co vas bude zajimat vic? To ze jsme sjeli na raftu udajne nejvyssi komercni vodopad na svete (7 metru) nebo ze jsem prekonala sama sebe v lanovem centru a chodila ve vysce nekolika metru (6 nebo 8 metru nad zemi) po drevenem kmenu - zlata kladina na zakladni skole!!! Nebo ze jsme se splhali po sloupu a pak skakali do prazdna (neptejte se me proc tomu rikaji obri houpacka, ale Misa rikal, ze jsem mela v ocich pohled hodne sileny) anebo jeste by vas mohl zaujmout skok ze spalku (samozrejme opet z onech 6ti ci 8metru) na hrazdicku, co je vic nez metr pred vama a nad vama - proste daleko.... A vysoko … Ne, uz to mam! Myslim, ze se nejvic pobavite, kdyz vam napisu, ze Misa se rozhodl stat kameramanem. Jeho kratka kariera zacala na detskem hristi. Maji tu takove dobre lanovky - proste lanot, na nem tyc se sedatkem dole (neco jako byste sedeli na vleku, na kotve) a vy se rozjedete, ono to fici a na konci se to prudce zastavi a odrazi zpatky. Predstavujete si to? No tak Misa natacel tu dabelskou jizdu, akorat si nevsiml ze konec se blizi a ta tyc, na ktere sedel se mu zhoupla zpatky
primo do obliceje, nad oko. Pet stehu to opravilo a uz je zase fesak :o). Dneska si v praci vytahnul stehy... Ano, sam!
Jak jsem psala driv, moc rada bych se s vama videla. Barca navrhla Zlutou pumpu www.zluta-pumpa.info/meals.html, tak jestli vas nenapada nic jineho, tak muzem tam. Nejake jine navrhy??? Potrebuje stejne 2 mista na 2 vecery, ale jedno muze byt klidne stara dobra vinarna U Vavrysu. Upresnuju terminy - hromadna hospudka v pondeli 18/9 a 25/9. A
kdo nestiha to anebo by si nasel cas se se mnou potkat i pres den (kdykoliv od nedele do utery 17-19/9 nebo pondeli, utery 24-25/9), tak bych byla moc rada. Dejte vedet. Bohuzel se nemuzu zapojit do moc sportovnich aktivit, takze zadny squash Monco a Marino :o(.
Bylo by super mi jeste poslat telefonni cisla na vas. Ja bych mela byt na mobilu 604 267 084 (pripadne na NZ cisle +64 29 201 2143). Jeste se snazim vymyslet, co budu podnikat v nedeli po priletu. Prilitam rano okolo devate... Zustavate nekdo v Praze tu nedeli 17/9 a nemate jeste
zadny program? Dejte vedet.
Hola hoj od Jesterek
uz jen tyden a jedu domu! Misa rika, jak mu tu bude beze mne dobre...
Nevim, kdo si to planuje uzit vic :o)
Ted ani nevim co mam napsat. Co vas bude zajimat vic? To ze jsme sjeli na raftu udajne nejvyssi komercni vodopad na svete (7 metru) nebo ze jsem prekonala sama sebe v lanovem centru a chodila ve vysce nekolika metru (6 nebo 8 metru nad zemi) po drevenem kmenu - zlata kladina na zakladni skole!!! Nebo ze jsme se splhali po sloupu a pak skakali do prazdna (neptejte se me proc tomu rikaji obri houpacka, ale Misa rikal, ze jsem mela v ocich pohled hodne sileny) anebo jeste by vas mohl zaujmout skok ze spalku (samozrejme opet z onech 6ti ci 8metru) na hrazdicku, co je vic nez metr pred vama a nad vama - proste daleko.... A vysoko … Ne, uz to mam! Myslim, ze se nejvic pobavite, kdyz vam napisu, ze Misa se rozhodl stat kameramanem. Jeho kratka kariera zacala na detskem hristi. Maji tu takove dobre lanovky - proste lanot, na nem tyc se sedatkem dole (neco jako byste sedeli na vleku, na kotve) a vy se rozjedete, ono to fici a na konci se to prudce zastavi a odrazi zpatky. Predstavujete si to? No tak Misa natacel tu dabelskou jizdu, akorat si nevsiml ze konec se blizi a ta tyc, na ktere sedel se mu zhoupla zpatky
primo do obliceje, nad oko. Pet stehu to opravilo a uz je zase fesak :o). Dneska si v praci vytahnul stehy... Ano, sam!
Jak jsem psala driv, moc rada bych se s vama videla. Barca navrhla Zlutou pumpu www.zluta-pumpa.info/meals.html, tak jestli vas nenapada nic jineho, tak muzem tam. Nejake jine navrhy??? Potrebuje stejne 2 mista na 2 vecery, ale jedno muze byt klidne stara dobra vinarna U Vavrysu. Upresnuju terminy - hromadna hospudka v pondeli 18/9 a 25/9. A
kdo nestiha to anebo by si nasel cas se se mnou potkat i pres den (kdykoliv od nedele do utery 17-19/9 nebo pondeli, utery 24-25/9), tak bych byla moc rada. Dejte vedet. Bohuzel se nemuzu zapojit do moc sportovnich aktivit, takze zadny squash Monco a Marino :o(.
Bylo by super mi jeste poslat telefonni cisla na vas. Ja bych mela byt na mobilu 604 267 084 (pripadne na NZ cisle +64 29 201 2143). Jeste se snazim vymyslet, co budu podnikat v nedeli po priletu. Prilitam rano okolo devate... Zustavate nekdo v Praze tu nedeli 17/9 a nemate jeste
zadny program? Dejte vedet.
Hola hoj od Jesterek
30 August 2006
Pripravy na prirustky
Tak jsme dostali sprdaka ze jsme dlouho nic na web nenapsali, tak se teda cinim s tim neco udelat ...
Takze co u nas noveho? Vicemene nic, vsechno docela ok, Janca uz po operaci rozchodila koleno i kdyz jeste obcas boli a tak cvici a cvici (nebo zkousi cvicit? ;), ale snazime se byt pokudmozno aktivni jak to jde, takze pred asi dvema mesici jsme koupili pingpongovy stul a chvili nato i morsky deblkajak a po prvnim svezeni na mori jsme se mirne nachladili, ale uz jsme zase v poradku, takze zase planujeme vytahnout na more.
Tento tyden ale mame naplanovany firemni vikendovy vylet k jezeru Taupu a v sobotu planujeme jet na rafting a Janca uz se ted hrozi ze sjizdeni 7metroveho vodopadu, tak uz se testim :D
Nejspis uz vsichni vite ze Jana jede sluzebne v pulce zari do Evropy a tak si bere par dni volna a stavuje se v CR takze se ji ozyvejte s navrhy schuzek :D
Zacatkem zari prijizdi moje sestra s pritelem na working holiday viza takze budeme mit zase veselo, na vanoce prijizdi oboji rodice a to uz bude plny barak lidi :) Z toho duvodu jsme se zacali divat po vetsim aute kam se vleze o neco vic lidi a nakonec jsme minuly (nebo predminuly ?!?) tyden koupili osmisedadlove Mitsubishi Delica (pro netechnicky zalozene "velke modre auto se trema radama sedacek").
V praci skoro zadna zmena, Janca ma dalsiho podrizeneho takze uz je vetsi sefova, u me celkem nic. A pokud se nekdo zajimate o to co se deje tady na druhem konci sveta, tak CS klub NZ vydava casopis Stripky/Criepky ktery je k dispozici i na Internetove strance http://www.csclubnz.org tak si muzete pocist.
Tot zatim vse, ahoooj ...
Takze co u nas noveho? Vicemene nic, vsechno docela ok, Janca uz po operaci rozchodila koleno i kdyz jeste obcas boli a tak cvici a cvici (nebo zkousi cvicit? ;), ale snazime se byt pokudmozno aktivni jak to jde, takze pred asi dvema mesici jsme koupili pingpongovy stul a chvili nato i morsky deblkajak a po prvnim svezeni na mori jsme se mirne nachladili, ale uz jsme zase v poradku, takze zase planujeme vytahnout na more.
Tento tyden ale mame naplanovany firemni vikendovy vylet k jezeru Taupu a v sobotu planujeme jet na rafting a Janca uz se ted hrozi ze sjizdeni 7metroveho vodopadu, tak uz se testim :D
Nejspis uz vsichni vite ze Jana jede sluzebne v pulce zari do Evropy a tak si bere par dni volna a stavuje se v CR takze se ji ozyvejte s navrhy schuzek :D
Zacatkem zari prijizdi moje sestra s pritelem na working holiday viza takze budeme mit zase veselo, na vanoce prijizdi oboji rodice a to uz bude plny barak lidi :) Z toho duvodu jsme se zacali divat po vetsim aute kam se vleze o neco vic lidi a nakonec jsme minuly (nebo predminuly ?!?) tyden koupili osmisedadlove Mitsubishi Delica (pro netechnicky zalozene "velke modre auto se trema radama sedacek").
V praci skoro zadna zmena, Janca ma dalsiho podrizeneho takze uz je vetsi sefova, u me celkem nic. A pokud se nekdo zajimate o to co se deje tady na druhem konci sveta, tak CS klub NZ vydava casopis Stripky/Criepky ktery je k dispozici i na Internetove strance http://www.csclubnz.org tak si muzete pocist.
Tot zatim vse, ahoooj ...
11 May 2006
Nove fotky na webu a tak dal ...
Kia ora ze zeme dlouheho bileho mraku,
tak jsem se naucila nahravat fotky na web a tudiz vam zase po nekolika mesicich neco posilame.
Co muzete najit? Spostu fotek z cestovani po Novem Zelandu, neco z Dubaje a z Australie. Za obzvlaste povedene bych povazovala East Cape, vystup na sopku Mt. Egmont a taky cestovani pres Napier, Rotoruu a Gisborne. Jestli chcete videt, jak si tu zijeme, nakouknete na Wellington & kamaradi nebo na Ptakov. Dubaj taky stala za to. Co je jinak noveho? Ja jsem zacala po priletu pracovat v Save the Children, coz je charita a jak nazev napovida, starame se o deti po celem svete, aby meli zazemi, vzdelani, jidlo a hlavne teda detska prava. Mam na starosti 'acquisition & retention', coz je zjednodusene zajistit abysme meli dostatek lidi prispivajicich na pravidelne mesicni bazi $20 - $35 (cca 320 - 560 Kc). Coz celkem jde, druhou casti je retention, coz spoci v zajisteni toho, aby lidi taky s nama zustavali celkem dlouhou dobu. Takze kombinace marketing a customer care. Celkem zajimave. Cloveka potesi delat neco co ho bavi a navic jeste pro takovou
organizaci. V realu je to jako v kazde jine firme (teda s tim, ze se opravdu setri uplne na vsem a reknu vam zlati dobrovolnici!), s tim rozdilem, ze vsechen 'zisk' jde detem (krome asi 17%, ktere se pouziji na ziskani dalsich financi) a penize nekonci v kapse nejakem hlavounovi :o).
Misa je porad v Intergen, kde se teda krome pracovnich aktivit bavi hranim fotbalu a 'touch', coz si muzete predstavit jako 'damskou verzi' rugby. Jejda, az tohle bude cist, tak mi da asi na prdel, protoze oni to tady vsichni berou hrozne vazne :o). Maji turnaje behem obeda, hrajou proti sobe ruzne firmy, porizuji si na to trika a predpokladam, ze v dalsi fazi zacnou hledat publikum :o).
Prestehovali jsme se na Ptakov. Je to tu super, v lete jsme si celkem uzili i bazenu, ale hlavne je tu bozsky klid. Porad, teda krome tech chvil, kdy Misa kuta neco v dilne, to je pak rachotu, chudaci sousedi.
Jinak se porad drzime ceske komunity, podnikame ruzne akce. Vzdycky pod zaminkou nejakych narozenin se sejdeme a vetsinou se to zvrhne v hroznou zranici. Verte nebo ne, po case vam rizky, veprovy vrabec se zelim a knedlikem, gulas (normalni, segedinsky nebo polivka), kure na smetane, smazak atd prijdou jako naprosty zazrak. Pravda je, ze Cesi jsou tu velmi dobrymi kuchari a takze je to opravdu hostina a clovek si to vychutna to posledniho sousta. Pristi tyden zahajujeme promitani ceskych filmu u nas, takze uvidime odezvu. Zaciname se S tebou me bavi svet. Jo a prisla zima. Dennodenne si pripominam kvalitu ceskych domu a co dokaze dobra izolace. Taky ustredni topeni mi prijde jako vynalez stoleti a ze by jim to tu mel nekdo predstavit :o). Misa vcera zprovoznil akumulacky (ano, spravne si vybavujete zimu na horach a zlate
akumulacky co vytopi vsechno. Uz se tesim, doufam, ze tu maji stejnou vyhrevnou schopnost.
Misa tu jeste pripomina, ze server uz je spraveny a ze uz zase funguje prihlasovani atd….
A uz nevim co bych vam napsala a tak posilam.
tak jsem se naucila nahravat fotky na web a tudiz vam zase po nekolika mesicich neco posilame.
Co muzete najit? Spostu fotek z cestovani po Novem Zelandu, neco z Dubaje a z Australie. Za obzvlaste povedene bych povazovala East Cape, vystup na sopku Mt. Egmont a taky cestovani pres Napier, Rotoruu a Gisborne. Jestli chcete videt, jak si tu zijeme, nakouknete na Wellington & kamaradi nebo na Ptakov. Dubaj taky stala za to. Co je jinak noveho? Ja jsem zacala po priletu pracovat v Save the Children, coz je charita a jak nazev napovida, starame se o deti po celem svete, aby meli zazemi, vzdelani, jidlo a hlavne teda detska prava. Mam na starosti 'acquisition & retention', coz je zjednodusene zajistit abysme meli dostatek lidi prispivajicich na pravidelne mesicni bazi $20 - $35 (cca 320 - 560 Kc). Coz celkem jde, druhou casti je retention, coz spoci v zajisteni toho, aby lidi taky s nama zustavali celkem dlouhou dobu. Takze kombinace marketing a customer care. Celkem zajimave. Cloveka potesi delat neco co ho bavi a navic jeste pro takovou
organizaci. V realu je to jako v kazde jine firme (teda s tim, ze se opravdu setri uplne na vsem a reknu vam zlati dobrovolnici!), s tim rozdilem, ze vsechen 'zisk' jde detem (krome asi 17%, ktere se pouziji na ziskani dalsich financi) a penize nekonci v kapse nejakem hlavounovi :o).
Misa je porad v Intergen, kde se teda krome pracovnich aktivit bavi hranim fotbalu a 'touch', coz si muzete predstavit jako 'damskou verzi' rugby. Jejda, az tohle bude cist, tak mi da asi na prdel, protoze oni to tady vsichni berou hrozne vazne :o). Maji turnaje behem obeda, hrajou proti sobe ruzne firmy, porizuji si na to trika a predpokladam, ze v dalsi fazi zacnou hledat publikum :o).
Prestehovali jsme se na Ptakov. Je to tu super, v lete jsme si celkem uzili i bazenu, ale hlavne je tu bozsky klid. Porad, teda krome tech chvil, kdy Misa kuta neco v dilne, to je pak rachotu, chudaci sousedi.
Jinak se porad drzime ceske komunity, podnikame ruzne akce. Vzdycky pod zaminkou nejakych narozenin se sejdeme a vetsinou se to zvrhne v hroznou zranici. Verte nebo ne, po case vam rizky, veprovy vrabec se zelim a knedlikem, gulas (normalni, segedinsky nebo polivka), kure na smetane, smazak atd prijdou jako naprosty zazrak. Pravda je, ze Cesi jsou tu velmi dobrymi kuchari a takze je to opravdu hostina a clovek si to vychutna to posledniho sousta. Pristi tyden zahajujeme promitani ceskych filmu u nas, takze uvidime odezvu. Zaciname se S tebou me bavi svet. Jo a prisla zima. Dennodenne si pripominam kvalitu ceskych domu a co dokaze dobra izolace. Taky ustredni topeni mi prijde jako vynalez stoleti a ze by jim to tu mel nekdo predstavit :o). Misa vcera zprovoznil akumulacky (ano, spravne si vybavujete zimu na horach a zlate
akumulacky co vytopi vsechno. Uz se tesim, doufam, ze tu maji stejnou vyhrevnou schopnost.
Misa tu jeste pripomina, ze server uz je spraveny a ze uz zase funguje prihlasovani atd….
A uz nevim co bych vam napsala a tak posilam.
Jooo ... a tady bydlime: <
1 January 2006
6 December 2005
Jana meni mobilni cislo
Ahoj vsichni,
jelikoz nekdo zrejme a nejspis Jance nekam vcera (kdyz jsem ja byl v praci) schoval mobil ... tak ma ode dneska nove mobilni cislo 021 0234 6960 kdybyste ji chteli nekdo volat nebo psat SMSky na Zeland - ale pozor!!! z Oskara a na Oskara to zatim nefunguje.
Konec vysilani.
jelikoz nekdo zrejme a nejspis Jance nekam vcera (kdyz jsem ja byl v praci) schoval mobil ... tak ma ode dneska nove mobilni cislo 021 0234 6960 kdybyste ji chteli nekdo volat nebo psat SMSky na Zeland - ale pozor!!! z Oskara a na Oskara to zatim nefunguje.
Konec vysilani.
Jedeme na vanoce domu !
Pratele, kamaradi,
rok ubehl jako voda a je cas zorganizovat vanocni besidku. Chteli jsme vam navrhout termin 22.12.2005. Vim, ze budete remcat, ze je to pozde atd, ale my to proste driv nestihneme a hodne bysme vas chteli videt a poklabosit, podivat se na vase potomky (pokud je neprivedete, tak pak aspon na jejich fotky :o) a proste mit prijemny vecer.
Slibujeme, ze se pokusime neusnout, i kdyz casovy posun je pekna potvora! Ale normalne tu maji tablety, ktere cloveku onen znamy "jet leg" pomuzou prekonat, tak vyzkousime. Prilitame okolo 6 hodiny 22.12 a den na to valime na Moravu, pak na Slovensko atd... Zpatky odlitame 11.1. z Vidne, takze asi moc casu v Praze travit nebudeme, jestli vubec nejaky. Takze bysme se chteli s vama moc a moc potkat.
Verca (toho casu jeste a pouze Salwenderova) nam pomaha to nejak zorganizovat, coz teda je celkem makacka, protoze vlastne vubec nevime kolik vas dorazi, komu se podari/nepodari zajistit hlidani atd.
JE ZAMLUVENY VINICNI ALTAN (www.vinicni-altan.cz), Havlíckovy sady 1369 - Gröbovka. Je to nekuracke a melo by se nas tam pomerne hodne vejit. Je to vinarna, takze tam moc nevari, ale zkousime to nejak domluvit.
Potrebuju ale pani predbezne potvrdit pocet lidi at se na to muze pripravit.
Prosim odpovezte zda dorazite, kolik vas bude (jestli i nejake to dite), a na kolik hodin by vam to vyhovovalo? Na sedmou? Nebo driv?
Uz se mooooooooooooc a moooooooooooooooc tesime! Jester zvany UUHOLO a
Jana HRTU
PS: Timto vyhlasujeme nezavisly konkurz jestli by jsme u nekoho mohli slozit hlavy na 1 noc po vanocni besidce. Nehlaste se vsichni :o)
rok ubehl jako voda a je cas zorganizovat vanocni besidku. Chteli jsme vam navrhout termin 22.12.2005. Vim, ze budete remcat, ze je to pozde atd, ale my to proste driv nestihneme a hodne bysme vas chteli videt a poklabosit, podivat se na vase potomky (pokud je neprivedete, tak pak aspon na jejich fotky :o) a proste mit prijemny vecer.
Slibujeme, ze se pokusime neusnout, i kdyz casovy posun je pekna potvora! Ale normalne tu maji tablety, ktere cloveku onen znamy "jet leg" pomuzou prekonat, tak vyzkousime. Prilitame okolo 6 hodiny 22.12 a den na to valime na Moravu, pak na Slovensko atd... Zpatky odlitame 11.1. z Vidne, takze asi moc casu v Praze travit nebudeme, jestli vubec nejaky. Takze bysme se chteli s vama moc a moc potkat.
Verca (toho casu jeste a pouze Salwenderova) nam pomaha to nejak zorganizovat, coz teda je celkem makacka, protoze vlastne vubec nevime kolik vas dorazi, komu se podari/nepodari zajistit hlidani atd.
JE ZAMLUVENY VINICNI ALTAN (www.vinicni-altan.cz), Havlíckovy sady 1369 - Gröbovka. Je to nekuracke a melo by se nas tam pomerne hodne vejit. Je to vinarna, takze tam moc nevari, ale zkousime to nejak domluvit.
Potrebuju ale pani predbezne potvrdit pocet lidi at se na to muze pripravit.
Prosim odpovezte zda dorazite, kolik vas bude (jestli i nejake to dite), a na kolik hodin by vam to vyhovovalo? Na sedmou? Nebo driv?
Uz se mooooooooooooc a moooooooooooooooc tesime! Jester zvany UUHOLO a
Jana HRTU
PS: Timto vyhlasujeme nezavisly konkurz jestli by jsme u nekoho mohli slozit hlavy na 1 noc po vanocni besidce. Nehlaste se vsichni :o)
15 August 2005
Prestehovali jsme se ...
Ahoj vsem jenom kratce, prestehovali jsme se blize do centra mesta do bytu 1+1 kde jsme sami a mame vyhled na more, hory a letiste ... takze pokud byste nam kdokoliv chteli posilat jakoukoliv postu, tak pouzijte adresu * 23c Marewa Road, Hataitai, Wellington *, v pripade hodnotnych daru a dulezitych listin je ale mozna lepsi posilat na firemni adresu do kancelare, nevali se to pak treba v desti ve schrance. Kdo se chce podivat kde to vlastne je, tak www.wises.co.nz je ten spravny mapovy server.
Od pristiho pondeli (22.8.) budeme mit i telefon +64 4 938 8559 a pevne pripojeni do internetu rychlosti 2MB/256kb (uff to je rychlost) takze nam muzete zvesela volat na pevnou linku i na Skype, ale prosim prosim berte na zretel casovy posun - tady je o 10 hodin vic, takze kdyz prijdete treba z prace, tak my jsme prave v nejlepsim spanku (17:00 v CR = 03:00 tady). A az se prejde na letni cas, rozdil bude 12hodin.
Zatim ahoj a brzo napiseme vice.
25 July 2005
Zima na Zelandu
Hola hoj kamaradi,
Asi tim ze my piseme nejak malo, tak I proto dostavame malo zprav od vas. Chapu, mate leto, takze dovolena, slunicko, plavky, kola chaty, stany… A do prace se asi ani nepodivate, co?
My tu zatim prezivame zimu. Ale nedelejte si blahove nadeje – zadne cepice a rukavice, zimni bundy, teploty pod nulou… Pravda snih jsme tu jednou na vrcholcich kopcu pres more zahlidli, ale jeste jsme se toho bileho prasku nemeli sanci dotknout. Pocasi se tu meni uplne neskutecne rychle. Poslednich par tydnu je tu celkem teplo - denni teplota 10-14 stupnu, ale lidi normalne nosi perovky a zimni boty – tak jsem si poridila aspon kozacky – lip to vypada k sukni :o). V noci je asi vic zima, ale to uz si topime minikaminkama a pravidelne usiname se zapnutou elektrickou deckou (to se vam kolikrat v noci vzbudim a uplne ze me lije, protoze jsem asi stihla usnout driv, nez jsem ztlumila vyhrivani aspon na jednicku, takze v tu chvili by se pod perinou asi I buchty upekly (minimalne testo by dobre kynulo :o). No a pak je tu zase takova kosa, ze jsme uz asi 3x rano skrabali predni sklo jak bylo namrznute! Ale to je rano, zima mraz a pres den se zase varite, protoze jste si vzali svetr a bundu a ono je to treba jenom na triko a svetr. Vcera bylo uzasne, dokonce jsme chodili v kratasech. Toliko o pocasi.
Mame nove prirustky do nasi male sbirky osobniho vlastnictvi. Poridili jsme kola – AVANTI. Ja koupila Barracudu (http://www.avanti.co.nz/) a Misa Hammer. Maji spoustu vymozenosti, ktere ani pojmenovat neumim, ale jen tak namatkou: kotoucove brzdy (ty se mi libi nejvic, ale kdyz je po prvnim myti Misa lehce promaznul WD40 – asi aby nezrezly a pri jizde z kopce tachometr nechtel jit pod 15km/hod a to jsem mela zmacknute uplne vsechno… jsem zacala premyslet, jestli to byl nejlepsi napad… Pak bylo vysvetleno, ze zavada byla v mechanikovi – I kdyz tak to Misa urcite nerekl :o). Ale jinak maji kola proste spoustu dalsich udelatek (kdo
chce, tak kouknete na linky nahore). Takze se z nas stavaji "bikeri". Ja k tomu teda pristupuji pozvolneji, zatimco Misa jezdi i do prace na kole (cca 10km jedna cesta, ale urcite to dela kvuli tomu ze rano jede vlastne porad jenom z kopce :o).
Vzhledem k tomu, ze kola jsou vybavena tzv. SPD pedaly, tak vy z vas, kteri je mate, vite o cem mluvim, kdyz reknu, ze zacatky jsou tezke a ne vzdy je jednoduche zkoordinovat vsechny pohyby (ze Kamile :o). Takze treba Misovy vtipne rady, jako kdyz se vysplhame na kopec k majaku (nevim taky proc ho musi stavet na takovem kopci) a on uz na me vola a popohani, at se rychle podivam a neda povel "vypnout z pedalu", tak ja se sice divam na prijizdejici lod, ale zaroven uz prepedavam na stranu, bot se mi to nevyplo a jsem rada, ze jsem se zrovna trefila mezi ty hromadky ovciho trusu (ktery je vsude). Minuly vikend jsem jeste mela prumer 2 pady na cestu, ale vzdycky to byla hrozna legrace (po druhe treba na plazi se mi to zahrabalo do pisku a jak jsem se snazila vyhrabat, tak zase bum bac a tolik modrin na pozadi – vzdycky me to kolo
jeste koplo). Misa si stoji lip, ted mel jenom jeden defekt – ale zato jak jsme cely den jezdili po tech kopcich mezi ovcema a on se clovek tem jejich hromadkam nevyhne, tak to prezouvani duse taky nebylo nic moc (a jeste si k tomu musel vybrat asi nejvetrnejsi misto v tech kopcich :o)
Jinak se s mistnim zivotem uz nejak szivame, o zapojeni do volejbaloveho tymu jsme vam psali minule. Ted tu zrovna probiha Mezinarodni filmovy festival, hraji tu 3 ceske filmy, takze se na neco podivame. Jsme celkem sprahnuti s Cechama (vetsina z nich uz jet u pomerne dlouho, nekteri emigrovali po valce, jini v 68, nekteri jen pred par lety….) S Ritou pravidelne v sobotu vecer varime ceske dobroty. Divili byste se jaka je shanka po segedinu, ptaccich, gulasi, smazaku, rizkach…. A knedliky! Vetsinou to zavrsime nejakou babovkou nebo strudlem a to je nam potom
tezko :o).
Dostali jsme rezidenturu, neco jako trvaly pobyt, takze uz je tu spousta veci jednodussich (hlavne, kdybych se treba rozhodla menit praci, tak uz nebudu muset prochazet tema dotazama, jestli mame pracovni povoleni a tak). Jo a taky pujdeme volit, Misa se jeste sice neprihlasil, aleurcite to stihne.
Zaciname si hledat nove bydleni, tak uvidime co se nam podari. Co jsme byli na navsteve u Lidy (ta uz je tu taky dobrych 40 let a ma manzela kiwaka), tak ti bydli primo nad zalivem, tam to bylo nadherne. Ale spousta baraku jet u hodne starych a rekla bych ze ne v nejlepsim stavu.
Vsechno je to ze dreva, takze kdyz treba nekdo setri na topeni, tak to v tom baraku hodne rychle poznate, takova ta zatuchlina jako by. No uvidime co vybereme, drzte nam palce.
Chystame se taky lyzovat. Asi tak za 3 tydny jedeme na sopku, kde by to pry melo byt celkem dobre. Porada to CS spolek v Aucklandu a melo by tam byt okolo 40 lidi, mix Cechy, Morava, Slovensko, Novy Zeland… Pisou ze ted je tam 1.30 snehu, ale uvidime. Kdyz bude malo snehu, bereme kola anebo jdeme na pesi. Sopky jsou nadherne. Uplne jiny povrch, porost skoro zadny, jenom ten obrovsky krater.
Ja tady zacinam sepisovat, co vsechno bych chtela videt a vyzkouset, protoze je toho strasna spousta, tak at to vsechno stihneme :o). Uz se tesim na leto, I kdyz ta zima se tu taky da snest – asi hlavne tady ve meste je to uplne jine, protoze kdyz sedite pres obed u more a sviti slunicko (a nefouka vitr!!!), tak je to parada.
Tak cau, valim do kina, HRtu
Asi tim ze my piseme nejak malo, tak I proto dostavame malo zprav od vas. Chapu, mate leto, takze dovolena, slunicko, plavky, kola chaty, stany… A do prace se asi ani nepodivate, co?
My tu zatim prezivame zimu. Ale nedelejte si blahove nadeje – zadne cepice a rukavice, zimni bundy, teploty pod nulou… Pravda snih jsme tu jednou na vrcholcich kopcu pres more zahlidli, ale jeste jsme se toho bileho prasku nemeli sanci dotknout. Pocasi se tu meni uplne neskutecne rychle. Poslednich par tydnu je tu celkem teplo - denni teplota 10-14 stupnu, ale lidi normalne nosi perovky a zimni boty – tak jsem si poridila aspon kozacky – lip to vypada k sukni :o). V noci je asi vic zima, ale to uz si topime minikaminkama a pravidelne usiname se zapnutou elektrickou deckou (to se vam kolikrat v noci vzbudim a uplne ze me lije, protoze jsem asi stihla usnout driv, nez jsem ztlumila vyhrivani aspon na jednicku, takze v tu chvili by se pod perinou asi I buchty upekly (minimalne testo by dobre kynulo :o). No a pak je tu zase takova kosa, ze jsme uz asi 3x rano skrabali predni sklo jak bylo namrznute! Ale to je rano, zima mraz a pres den se zase varite, protoze jste si vzali svetr a bundu a ono je to treba jenom na triko a svetr. Vcera bylo uzasne, dokonce jsme chodili v kratasech. Toliko o pocasi.
Mame nove prirustky do nasi male sbirky osobniho vlastnictvi. Poridili jsme kola – AVANTI. Ja koupila Barracudu (http://www.avanti.co.nz/) a Misa Hammer. Maji spoustu vymozenosti, ktere ani pojmenovat neumim, ale jen tak namatkou: kotoucove brzdy (ty se mi libi nejvic, ale kdyz je po prvnim myti Misa lehce promaznul WD40 – asi aby nezrezly a pri jizde z kopce tachometr nechtel jit pod 15km/hod a to jsem mela zmacknute uplne vsechno… jsem zacala premyslet, jestli to byl nejlepsi napad… Pak bylo vysvetleno, ze zavada byla v mechanikovi – I kdyz tak to Misa urcite nerekl :o). Ale jinak maji kola proste spoustu dalsich udelatek (kdo
chce, tak kouknete na linky nahore). Takze se z nas stavaji "bikeri". Ja k tomu teda pristupuji pozvolneji, zatimco Misa jezdi i do prace na kole (cca 10km jedna cesta, ale urcite to dela kvuli tomu ze rano jede vlastne porad jenom z kopce :o).
Vzhledem k tomu, ze kola jsou vybavena tzv. SPD pedaly, tak vy z vas, kteri je mate, vite o cem mluvim, kdyz reknu, ze zacatky jsou tezke a ne vzdy je jednoduche zkoordinovat vsechny pohyby (ze Kamile :o). Takze treba Misovy vtipne rady, jako kdyz se vysplhame na kopec k majaku (nevim taky proc ho musi stavet na takovem kopci) a on uz na me vola a popohani, at se rychle podivam a neda povel "vypnout z pedalu", tak ja se sice divam na prijizdejici lod, ale zaroven uz prepedavam na stranu, bot se mi to nevyplo a jsem rada, ze jsem se zrovna trefila mezi ty hromadky ovciho trusu (ktery je vsude). Minuly vikend jsem jeste mela prumer 2 pady na cestu, ale vzdycky to byla hrozna legrace (po druhe treba na plazi se mi to zahrabalo do pisku a jak jsem se snazila vyhrabat, tak zase bum bac a tolik modrin na pozadi – vzdycky me to kolo
jeste koplo). Misa si stoji lip, ted mel jenom jeden defekt – ale zato jak jsme cely den jezdili po tech kopcich mezi ovcema a on se clovek tem jejich hromadkam nevyhne, tak to prezouvani duse taky nebylo nic moc (a jeste si k tomu musel vybrat asi nejvetrnejsi misto v tech kopcich :o)
Jinak se s mistnim zivotem uz nejak szivame, o zapojeni do volejbaloveho tymu jsme vam psali minule. Ted tu zrovna probiha Mezinarodni filmovy festival, hraji tu 3 ceske filmy, takze se na neco podivame. Jsme celkem sprahnuti s Cechama (vetsina z nich uz jet u pomerne dlouho, nekteri emigrovali po valce, jini v 68, nekteri jen pred par lety….) S Ritou pravidelne v sobotu vecer varime ceske dobroty. Divili byste se jaka je shanka po segedinu, ptaccich, gulasi, smazaku, rizkach…. A knedliky! Vetsinou to zavrsime nejakou babovkou nebo strudlem a to je nam potom
tezko :o).
Dostali jsme rezidenturu, neco jako trvaly pobyt, takze uz je tu spousta veci jednodussich (hlavne, kdybych se treba rozhodla menit praci, tak uz nebudu muset prochazet tema dotazama, jestli mame pracovni povoleni a tak). Jo a taky pujdeme volit, Misa se jeste sice neprihlasil, aleurcite to stihne.
Zaciname si hledat nove bydleni, tak uvidime co se nam podari. Co jsme byli na navsteve u Lidy (ta uz je tu taky dobrych 40 let a ma manzela kiwaka), tak ti bydli primo nad zalivem, tam to bylo nadherne. Ale spousta baraku jet u hodne starych a rekla bych ze ne v nejlepsim stavu.
Vsechno je to ze dreva, takze kdyz treba nekdo setri na topeni, tak to v tom baraku hodne rychle poznate, takova ta zatuchlina jako by. No uvidime co vybereme, drzte nam palce.
Chystame se taky lyzovat. Asi tak za 3 tydny jedeme na sopku, kde by to pry melo byt celkem dobre. Porada to CS spolek v Aucklandu a melo by tam byt okolo 40 lidi, mix Cechy, Morava, Slovensko, Novy Zeland… Pisou ze ted je tam 1.30 snehu, ale uvidime. Kdyz bude malo snehu, bereme kola anebo jdeme na pesi. Sopky jsou nadherne. Uplne jiny povrch, porost skoro zadny, jenom ten obrovsky krater.
Ja tady zacinam sepisovat, co vsechno bych chtela videt a vyzkouset, protoze je toho strasna spousta, tak at to vsechno stihneme :o). Uz se tesim na leto, I kdyz ta zima se tu taky da snest – asi hlavne tady ve meste je to uplne jine, protoze kdyz sedite pres obed u more a sviti slunicko (a nefouka vitr!!!), tak je to parada.
Tak cau, valim do kina, HRtu
27 June 2005
A mame tu cerven
Ahojte vsichni,
tak jsme se zase peknou dobu neozvali, ale co psat kdyz chodime rano do prace, vecer vlastne za tmy z prace (mame tu rocni obdobi zimu) ... Ale nejkratsi den byl nekdy v minulem tydnu, takze uz se dny prodluzuji a za chvili (vlastne skoro za chvili) tu bude zase jaro a leto.
Pres vikend se zapojujeme do mistnich radovanek ve meste, pojizdime a prochazime se po okoli, proste se nezereme, ze ?!? (jak by rekl slavny Jara Cimrman - kdo nezna at si poslechne nebo at jde na zatim posledni Cimrmanovu hru Afrika). Zapojili jsme se do mistniho volejbalu (Capital City Volleyball se to jmenuje) a chodime si jednou az dvakrat tydne zahrat ...
Tento vikend jsme dokonce reprezentovali tento volejbalovy klub na turnaji v cca 300km vzdalenem Stratfordu (kdo to chce hledat na mape, tak porad na severo-severo-vychod az do oblasti Taranaki pod horou Mt.Taranaki=Mt.Egmont). Janca se stala oporou sveho tymu a pres sobotni zavahani ve dvou zapasech ktere remizovali, se nakonec umistili na prvnim miste v kategorii Social-Competitive. A stale a stale se zlepsuje (a to i diky svemu volejbalovemu uciteli a ze by i vzoru ?!? :o). My jsme naopak v kategorii Competitive vyhrali v sobotu i v nedeli
dopoledne s prevahou co se dalo a nasledne v odpolednim finale jsme dopadli jak sedlaci u Chlumce a nakonec skoncili druzi, nepripomina vam to neco Olomoucaci/Prostejovaci/Prazaci co volejbal hrajete ? Mimochodem uz jsme dali na web fotky z tohoto turnaje, tak se muzete podivat, ostatni fotky za posledni mesic (az dva) zatim stale a porad tridime a urcite i na ne nekdy dojde a na webu se objevi.
Minuly tyden jsem vyuzil moznosti nakupu IT komponent za zvyhodnenou cenu (dalsi firemni zamestnanecka vyhoda co Janca nema) a poridili jsme usb kameru, ale kvuli rychlosti spojeni jsem ji nechal v praci a kdyz se tu obcas zastavime (myslim tim oba, jinak ja tu byvam docela casto :), tak vam muzeme venovat i nejaky ten pohled do cocky v realnem case, pokud o to budete stat. Ale ani pres Skype ani pres ICQ, ale pres MSN messengera: michal.solc@intergen.co.nz
Za chvili konci pracovni doba, takze posilam a mejte se a taky o sobe dejte vedet, nejlepe na adresu @seznam.cz nebo @centrum.cz nebo i na moji firemni adresu uvedenou vyse. Na @uuholo.net radeji ne, obcas se tam asi maily ztraceji (pokud jste tam nekdo neco poslali bez odpovedi, poslete to znovu na tyhle adresy).
tak jsme se zase peknou dobu neozvali, ale co psat kdyz chodime rano do prace, vecer vlastne za tmy z prace (mame tu rocni obdobi zimu) ... Ale nejkratsi den byl nekdy v minulem tydnu, takze uz se dny prodluzuji a za chvili (vlastne skoro za chvili) tu bude zase jaro a leto.
Pres vikend se zapojujeme do mistnich radovanek ve meste, pojizdime a prochazime se po okoli, proste se nezereme, ze ?!? (jak by rekl slavny Jara Cimrman - kdo nezna at si poslechne nebo at jde na zatim posledni Cimrmanovu hru Afrika). Zapojili jsme se do mistniho volejbalu (Capital City Volleyball se to jmenuje) a chodime si jednou az dvakrat tydne zahrat ...
Tento vikend jsme dokonce reprezentovali tento volejbalovy klub na turnaji v cca 300km vzdalenem Stratfordu (kdo to chce hledat na mape, tak porad na severo-severo-vychod az do oblasti Taranaki pod horou Mt.Taranaki=Mt.Egmont). Janca se stala oporou sveho tymu a pres sobotni zavahani ve dvou zapasech ktere remizovali, se nakonec umistili na prvnim miste v kategorii Social-Competitive. A stale a stale se zlepsuje (a to i diky svemu volejbalovemu uciteli a ze by i vzoru ?!? :o). My jsme naopak v kategorii Competitive vyhrali v sobotu i v nedeli
dopoledne s prevahou co se dalo a nasledne v odpolednim finale jsme dopadli jak sedlaci u Chlumce a nakonec skoncili druzi, nepripomina vam to neco Olomoucaci/Prostejovaci/Prazaci co volejbal hrajete ? Mimochodem uz jsme dali na web fotky z tohoto turnaje, tak se muzete podivat, ostatni fotky za posledni mesic (az dva) zatim stale a porad tridime a urcite i na ne nekdy dojde a na webu se objevi.
Minuly tyden jsem vyuzil moznosti nakupu IT komponent za zvyhodnenou cenu (dalsi firemni zamestnanecka vyhoda co Janca nema) a poridili jsme usb kameru, ale kvuli rychlosti spojeni jsem ji nechal v praci a kdyz se tu obcas zastavime (myslim tim oba, jinak ja tu byvam docela casto :), tak vam muzeme venovat i nejaky ten pohled do cocky v realnem case, pokud o to budete stat. Ale ani pres Skype ani pres ICQ, ale pres MSN messengera: michal.solc@intergen.co.nz
Za chvili konci pracovni doba, takze posilam a mejte se a taky o sobe dejte vedet, nejlepe na adresu @seznam.cz nebo @centrum.cz nebo i na moji firemni adresu uvedenou vyse. Na @uuholo.net radeji ne, obcas se tam asi maily ztraceji (pokud jste tam nekdo neco poslali bez odpovedi, poslete to znovu na tyhle adresy).
1 May 2005
Vylet na sopky a taky neco o pracovnim stylu
Hoj, dneska ze slunneho Zelandu. Dneska vam dopisovatelka HRtule povi co je noveho, jaky byl vylet na sopky a taky zvlastni priloha pracovni styl CR a NZ. Taky si muzete poznamenat Misovo nove cislo firemniho mobilu +64 21 847760, ja zustavam na starem mobilnim cisle +64 21 2940491.
Nejvetsi novinkou je asi porizeni noveho vozidla Subaru Legacy, tentokrar rocnik 1994, vinove barvy, samozrejme typ combi, dokonce si muzeme prepinat jestli chceme 4x4 nebo normal. Pravda v porovnani se Sunnym je to jedna basen - uz jen ten rozdil motoru 1.3 Sunny vs 2.0 Legacy. Takze uz se tesime na dalsi vylet, kdy poradne vyzkousime rozdil - snih jsme se Sunnym zazili, ale tim jak nema na zadnich pneu uz temer zadny vzorek, tak to bylo spis jako kdo s koho...
Tim se dostavam k vyletu na Tongariro. Byl dlouhy vikend (ANZAC day - neco jako statni svatek valecnych veteranu) a tak jsme se rozhodli znovu (po minulem pokusu, kdy pocasi nad nami vyhralo) pro Tongariro, jedna ze dvou sopecnych oblasti. Tentokrat jsme s sebou meli Terku, kocku z Cech, ktera uz tady nejaky ten rok pobyva, takze o legraci nebyla nouze.
Vyrazili jsme v sobotu dopoledne, trochu podcenili vikendovy provoz a do vesnice Whakapapa jsme dorazili asi ve 4 odpoledne, koupili listky na chatu, ubezpecili pani z informacniho centra, ze vime, ze v sest uz je tma (a ze na chatu to z toho mista bylo 3 hodiny - 5 hodin pokud je mokro) a vyrazili. Neodradila nas ani predpoved pocasi, ze vlastne ma byt hnusne, snezit, mrznout uz v 1000 metrech atd. Prselo. Za chvilku byla tma. Celovky se ukazaly jako dobry pomocnik a tak nam cesta prijemne ubihala. Trvalo nam to 2h20 minut a jedine misto na chate, kde se jeste dalo vmacknout byla mistnost s hooodne detma. Rano jsme pochopili otazku mate radi deti - ony vstavaji brzo. Pocasi bylo jeste horsi nez den predtim, ale rikali, ze se ma dopoledne vyjasnit. Vetsina obyvatel chaty si sbalila saky paky a sla dolu. My samozrejme nahoru. Turiste v teniskach nas pravda prekvapovali, ale pote co jsme se chteli vyfotit nahore u cedule, ktera byla uzasne namrzla (a proto vysoce fotogenicka) a ti tupci tu celou ledovou krustu pred nasima ocima znicili, jsme o moznem jejich nebezpeci premyslet prestali. Nutno dodat, ze to nebyli zelandaci. No a pak uz jenom ten vitr (psali 80km/hod - ale pry ve Wellingtonu je vetsinou jeste silnejsi a ze 80 za hodinu je prd), slunicko, mlha, chvile, kdy se vycasilo a konecne jsme videli sopky v jejich plne krase, snehova vichrice, do toho takove jakoby kroupy.... Bylo to moooc hezke, hlavne ta krajina se porad menila, kdyz se slo kraterem a vsude byla ta vyvrela lava, do toho sirove coudiky (ktere sice hrozne smrdely, ale bajecne hraly), pruzracna voda, ktera zalila nektere mensi kratery, pak takova jakoby poustni oblast, kde rostly traviny, ktere jsme nikdy predtim nevidela a v takovych barvach, ze prechazel zrak. No tezko popsat, ale taky blbe vyfotit... Neco se povedlo, kouknete na fotky. Vsechny prihody popisovat nebudu, ale tohle
jeste muzu. Hlavne pro Fesaka, jehoz trekove boty, take neprezily NZ podminky. Terka mela boty podobne, myslim ze i vek byl podobny - 7 let. No a takhle druhy den pochodu, odpoledne to bylo, se zacala odlepovat leva spicka. Chvili na to prava pata. Ale jak uz je tu dlouho a ma spolehlive spolubydlici se spoustou uzitecnych rad, byla pripravena a mela s sebou kus dratku. Tudiz vecer Misa dokazal spolehlive vzbudit pozornost vsech na chate, kdyz u stolu zacal Terce boty dratkovat. Jeste ze nase slovni zasoba je jeste omezena a tudiz dotazy typu Tys nikdy
nedratovala hrnec? zustaly namireny na nas s Terkou. Co vam budu povidat, znate Misu, vsechno spravi. Nakonec vsichni uznali, ze boty by mely prijit minimalne do muzea, takova odborna prace to byla - myslim, ze si 3 Cechy a umeni dratovani budou nejaky cas pamatovat :o).
Kazdopadne to ucel splnilo a Terka zvladla 5ti hodinovy pochod. Akorat ji tam trosku teklo, ale v tom pocasi to bylo celkem jedno. Jak nas vcera kamarad Anglican poucil, spravny zelandak vsechno spravi dratkem - ovsem musi byt tloustky 8mm!
Pracovni styl - uz driv jsme vam nastinili prvni poznatky rozdilu mezi CR a NZ. Nejvetsi rozdil, ktery pocitujeme, je asi v pracovni dobe. Tady lidi pracujou mnohem usilovneji, ale opravdu od do (vetsinou 8hod, ja mam treba cistou pracovni dobu 7,5h, plus prestavky, ktere se nesmi
podcenovat :o). Takze v pet je padla a neresi se to. Prescasy to obcas jsou, ale rozhodne ne tak jak v CR. Taky tu lidi pracujou hodne jako tym a hodne se tomu podrizuje. Treba vcera zrovna sef Misova oddeleni usporadal doma party pro svoje oddeleni - jednak rozlucka pro lidi,
kteri odchazeli, pak pro ty co uz nastoupili (jako Misa) a co me teda dostalo, byli tam asi 3 lidi, kteri maji nastupovat behem pristich par tydnu... Partneri jsou samozrejmosti, jidlo bylo pripraveno, akorat si kazdy donesl piti. Taky motivace se tu nepodcenuje - nemyslim ted tu
financni, ale takovou tu jinou. U nas treba funguje Compliment box (krabice komplimentu) a je naprosto normalni, ze napises na listek myslim, ze delas dobrou praci, hlavne jak jsi.../jeste ze te tu mame, hned je nalada v tymu lepsi.../ bylo super jak jsi.../ moc se ti povedlo..../ diky za pomoc.../ tym bez tebe by nebylo to prave... a takove ruzne veci. Zda se to jako blbost, ale cloveka to hrozne potesi, vzdycky jednou za tyden se z krabice komplimenty vytahnou a ctou se
nahlas. Nebo v ramci sales tu hrajou takovou hru, kazde odpoledne, vzdycky se rekne, kolik se prodalo, je takove specialni sachovnice s spoustou nastrah a naopak tech pozitivnich posunu a s ruznyma prekvapenima a malyma darkama. U Misi zase maji kazdy tyden v patek odpoledni posezeni, kdy se cela firma sejde (obcerstveni samozrejmosti) a udeluji ceny za nejvetsi prinos pro firmu a pak za nejvetsi blbost (treba tento tyden vyhral obe ceny jeden clovek, obchodak, ktery proste toho nejvic prodal, ale pak se ve ctvrtek pri rozlucce tak ztriskal, ze ho museli dopravit domu - minule ho pry nekde pri parbe pro zmenu ztratili - a v patek jenom zavolal, ze teda rozhodne nedorazi). Tim se dostavame k dalsi veci - funguji ti tzv sick days (nemocne dny), kdyz je ti blbe, jsi doma, mas to placeno jako normalni pracovni den. Pocet sick days se zase lisi firma od firmy (ja 5 dni, Misa 10 - jak taky jinak). Stejne tak je tu normalne dovolena - je uplne v pohode si vzit 3 tydny v kuse, Misuv sef si pry kazdorocne bere 5 tydnu v kuse, k tomu ma dalsi 3 tydny (vyjednal si, ze bere 90% sveho platu a ma 8 tydnu dovolene - vsechno je mozne). A kdyz uz dovolenou nemas? Zadny problem - neplacene volno, nikdo to neresi ani se nad tim nepozastavuje. A ne jak v Evrope nebo USA, mas projekt, ktery se ma spoustet a dovolena neexistuje... Tady je to v pohode, jenom to rozdel to mezi ostatni a jed. Hlavne si poradne odpocin a uzij si to! Bez jakekoliv zavisti nebo postranich umyslu. Tohle vime zatim sice jen z doslechu, ale zato z ruznych zdroju, takze tomu budeme verit :o) Jo a jeste jsem si vzpomela na statni
svatky. Taky jiny system na rozdil od nas. Svatky jsou vetsionou pohyblive a to tak, ze se priradi k vikendu, tzn. bud pondeli volne nebo patek. Nektere jsou sice fixne stanovene na datum, ale vetsinou je to stylem - prvni patek v mesici... Dobry ne?
Jsem se zase nejak rozepsala, tak koncim a jdu udelat nejakou mnamku.
Nejvetsi novinkou je asi porizeni noveho vozidla Subaru Legacy, tentokrar rocnik 1994, vinove barvy, samozrejme typ combi, dokonce si muzeme prepinat jestli chceme 4x4 nebo normal. Pravda v porovnani se Sunnym je to jedna basen - uz jen ten rozdil motoru 1.3 Sunny vs 2.0 Legacy. Takze uz se tesime na dalsi vylet, kdy poradne vyzkousime rozdil - snih jsme se Sunnym zazili, ale tim jak nema na zadnich pneu uz temer zadny vzorek, tak to bylo spis jako kdo s koho...
Tim se dostavam k vyletu na Tongariro. Byl dlouhy vikend (ANZAC day - neco jako statni svatek valecnych veteranu) a tak jsme se rozhodli znovu (po minulem pokusu, kdy pocasi nad nami vyhralo) pro Tongariro, jedna ze dvou sopecnych oblasti. Tentokrat jsme s sebou meli Terku, kocku z Cech, ktera uz tady nejaky ten rok pobyva, takze o legraci nebyla nouze.
Vyrazili jsme v sobotu dopoledne, trochu podcenili vikendovy provoz a do vesnice Whakapapa jsme dorazili asi ve 4 odpoledne, koupili listky na chatu, ubezpecili pani z informacniho centra, ze vime, ze v sest uz je tma (a ze na chatu to z toho mista bylo 3 hodiny - 5 hodin pokud je mokro) a vyrazili. Neodradila nas ani predpoved pocasi, ze vlastne ma byt hnusne, snezit, mrznout uz v 1000 metrech atd. Prselo. Za chvilku byla tma. Celovky se ukazaly jako dobry pomocnik a tak nam cesta prijemne ubihala. Trvalo nam to 2h20 minut a jedine misto na chate, kde se jeste dalo vmacknout byla mistnost s hooodne detma. Rano jsme pochopili otazku mate radi deti - ony vstavaji brzo. Pocasi bylo jeste horsi nez den predtim, ale rikali, ze se ma dopoledne vyjasnit. Vetsina obyvatel chaty si sbalila saky paky a sla dolu. My samozrejme nahoru. Turiste v teniskach nas pravda prekvapovali, ale pote co jsme se chteli vyfotit nahore u cedule, ktera byla uzasne namrzla (a proto vysoce fotogenicka) a ti tupci tu celou ledovou krustu pred nasima ocima znicili, jsme o moznem jejich nebezpeci premyslet prestali. Nutno dodat, ze to nebyli zelandaci. No a pak uz jenom ten vitr (psali 80km/hod - ale pry ve Wellingtonu je vetsinou jeste silnejsi a ze 80 za hodinu je prd), slunicko, mlha, chvile, kdy se vycasilo a konecne jsme videli sopky v jejich plne krase, snehova vichrice, do toho takove jakoby kroupy.... Bylo to moooc hezke, hlavne ta krajina se porad menila, kdyz se slo kraterem a vsude byla ta vyvrela lava, do toho sirove coudiky (ktere sice hrozne smrdely, ale bajecne hraly), pruzracna voda, ktera zalila nektere mensi kratery, pak takova jakoby poustni oblast, kde rostly traviny, ktere jsme nikdy predtim nevidela a v takovych barvach, ze prechazel zrak. No tezko popsat, ale taky blbe vyfotit... Neco se povedlo, kouknete na fotky. Vsechny prihody popisovat nebudu, ale tohle
jeste muzu. Hlavne pro Fesaka, jehoz trekove boty, take neprezily NZ podminky. Terka mela boty podobne, myslim ze i vek byl podobny - 7 let. No a takhle druhy den pochodu, odpoledne to bylo, se zacala odlepovat leva spicka. Chvili na to prava pata. Ale jak uz je tu dlouho a ma spolehlive spolubydlici se spoustou uzitecnych rad, byla pripravena a mela s sebou kus dratku. Tudiz vecer Misa dokazal spolehlive vzbudit pozornost vsech na chate, kdyz u stolu zacal Terce boty dratkovat. Jeste ze nase slovni zasoba je jeste omezena a tudiz dotazy typu Tys nikdy
nedratovala hrnec? zustaly namireny na nas s Terkou. Co vam budu povidat, znate Misu, vsechno spravi. Nakonec vsichni uznali, ze boty by mely prijit minimalne do muzea, takova odborna prace to byla - myslim, ze si 3 Cechy a umeni dratovani budou nejaky cas pamatovat :o).
Kazdopadne to ucel splnilo a Terka zvladla 5ti hodinovy pochod. Akorat ji tam trosku teklo, ale v tom pocasi to bylo celkem jedno. Jak nas vcera kamarad Anglican poucil, spravny zelandak vsechno spravi dratkem - ovsem musi byt tloustky 8mm!
Pracovni styl - uz driv jsme vam nastinili prvni poznatky rozdilu mezi CR a NZ. Nejvetsi rozdil, ktery pocitujeme, je asi v pracovni dobe. Tady lidi pracujou mnohem usilovneji, ale opravdu od do (vetsinou 8hod, ja mam treba cistou pracovni dobu 7,5h, plus prestavky, ktere se nesmi
podcenovat :o). Takze v pet je padla a neresi se to. Prescasy to obcas jsou, ale rozhodne ne tak jak v CR. Taky tu lidi pracujou hodne jako tym a hodne se tomu podrizuje. Treba vcera zrovna sef Misova oddeleni usporadal doma party pro svoje oddeleni - jednak rozlucka pro lidi,
kteri odchazeli, pak pro ty co uz nastoupili (jako Misa) a co me teda dostalo, byli tam asi 3 lidi, kteri maji nastupovat behem pristich par tydnu... Partneri jsou samozrejmosti, jidlo bylo pripraveno, akorat si kazdy donesl piti. Taky motivace se tu nepodcenuje - nemyslim ted tu
financni, ale takovou tu jinou. U nas treba funguje Compliment box (krabice komplimentu) a je naprosto normalni, ze napises na listek myslim, ze delas dobrou praci, hlavne jak jsi.../jeste ze te tu mame, hned je nalada v tymu lepsi.../ bylo super jak jsi.../ moc se ti povedlo..../ diky za pomoc.../ tym bez tebe by nebylo to prave... a takove ruzne veci. Zda se to jako blbost, ale cloveka to hrozne potesi, vzdycky jednou za tyden se z krabice komplimenty vytahnou a ctou se
nahlas. Nebo v ramci sales tu hrajou takovou hru, kazde odpoledne, vzdycky se rekne, kolik se prodalo, je takove specialni sachovnice s spoustou nastrah a naopak tech pozitivnich posunu a s ruznyma prekvapenima a malyma darkama. U Misi zase maji kazdy tyden v patek odpoledni posezeni, kdy se cela firma sejde (obcerstveni samozrejmosti) a udeluji ceny za nejvetsi prinos pro firmu a pak za nejvetsi blbost (treba tento tyden vyhral obe ceny jeden clovek, obchodak, ktery proste toho nejvic prodal, ale pak se ve ctvrtek pri rozlucce tak ztriskal, ze ho museli dopravit domu - minule ho pry nekde pri parbe pro zmenu ztratili - a v patek jenom zavolal, ze teda rozhodne nedorazi). Tim se dostavame k dalsi veci - funguji ti tzv sick days (nemocne dny), kdyz je ti blbe, jsi doma, mas to placeno jako normalni pracovni den. Pocet sick days se zase lisi firma od firmy (ja 5 dni, Misa 10 - jak taky jinak). Stejne tak je tu normalne dovolena - je uplne v pohode si vzit 3 tydny v kuse, Misuv sef si pry kazdorocne bere 5 tydnu v kuse, k tomu ma dalsi 3 tydny (vyjednal si, ze bere 90% sveho platu a ma 8 tydnu dovolene - vsechno je mozne). A kdyz uz dovolenou nemas? Zadny problem - neplacene volno, nikdo to neresi ani se nad tim nepozastavuje. A ne jak v Evrope nebo USA, mas projekt, ktery se ma spoustet a dovolena neexistuje... Tady je to v pohode, jenom to rozdel to mezi ostatni a jed. Hlavne si poradne odpocin a uzij si to! Bez jakekoliv zavisti nebo postranich umyslu. Tohle vime zatim sice jen z doslechu, ale zato z ruznych zdroju, takze tomu budeme verit :o) Jo a jeste jsem si vzpomela na statni
svatky. Taky jiny system na rozdil od nas. Svatky jsou vetsionou pohyblive a to tak, ze se priradi k vikendu, tzn. bud pondeli volne nebo patek. Nektere jsou sice fixne stanovene na datum, ale vetsinou je to stylem - prvni patek v mesici... Dobry ne?
Jsem se zase nejak rozepsala, tak koncim a jdu udelat nejakou mnamku.
13 April 2005
Jak se zije ve Wellingtonu
Ahoj vsem z vetrneho Wellingtonu, no to je zase doba co jsme se neozvali ...
Takze co se zmenilo od posledne: Janca pracuje od 4.4. ve firme APN Educational Media (http://www.apn-ed.co.nz) jako marketingova guru a snazi se optimalizovat distribuci a zvetsit mnozstvi prodavanych casopisu atd. (to by asi lepe popsala sama), ja jsem zacal v pondeli 11.4. ve spolecnosti Intergen (http://www.intergen.co.nz) na pozici PM, takze delam prakticky to same co v CZ, jen s jinymi SW produkty a musim teda priznat ze firma i produkty vypadaji hodne zajimave. Jance se uz dari a udivuje svoji sikovnosti sve spolupracovniky, ja se zatim
rozkoukavam a jak to byva v prvnim tydnu kopu se obcas do zadku a hledam co bych delal a kde ziskal jake informace, ale myslim ze uz se rozjasnuje :) Co se tyka pracovnich podminek a pracovni doby, tak tady se dela vetsinou do 5 (prescasy vubec nejsou tak bezne jako v Evrope) a
rano se zacina nekdy v 8 nekdy v 8-30, pripadne se cela pracovni doba posunuje podle dohody, pracovni doba je 40hodin tydne. Dovolena vetsinou 15dni (nekde 20) a k tomu 5 sick-days t.j. dny na vyreseni momentalnich a kratkodobych zdravotnich potizi.Vyplaty jsou jak u ktere firmy, nekde tydne, jinde po 14ti dnech, nekde po mesici. Ale po trech mesicich vstavani skoro v poledne to teda neni moc prijemne vstavat rano pred sedmou. Pak hup do auta, za asi 20 minut jsme na parkovisti ve meste a pak jeste kus pesky.
Jeste neco k tem firmam: Janca si nasla (jako vzdy) firmu ktera velice setri na nakladech, takze uz se tesi az bude jeji jmeno na nastence na myti nadobi (mycka neni, takze se pisou tydenni sluzby v kuchynce), naopak u me v praci tu mame mycku a jine vymozenosti. Ale zase na druhou stranu Janca chodi obcas v ramci prace po obchodech a uz si planuje sluzebni vylety do Christchurch, Aucklandu a kdovikam jeste. (ona urcite rekne ze to neni az takovy vylet, ale ... kdyz se leti letadlem tak je to vylet, nebo ne? :)
Jinak co u nas noveho? Auto mame porad puvodni, tvari se docela spolehlive a kdyz jsme se naucili (myslim a doufam) citlive manipulovat se syticem, tak ani nezlobi a jezdi hezky. Ale prisli jsme vyhodne k sade nabytku, takze jsme se zaridili a prazdne kufry jsme definitivne odnesli do garaze. O vikendech jezdime po okoli a objevujeme nepoznane, pripadne necekane stehujeme nabytek :) ale nestezujeme si. Ted asi budeme nejaky ten vikend spis relaxovat a poradat jen nejake mensi vylety na kratke a stredni vzdalenosti, ale az se trochu rozkoukame a zotavime z narazu spojeneho se zapojenim do pracovniho procesu, tak zkusime vyjet nebo i vyletet (vnitrostatni letenky jsou docela levne) do vzdalenejsich koncin. Wellington je hezke a docela prijemne mesto (ani cloveku nepripadne ze to je vlastne hlavni mesto NZ), ale pro vylety
kvuli sve poloze ma tu nevyhodu, ze silnice odtud vedou jen na sever, na jih se autem musi lodi.
Pocasi se mirne zacina podobat nasemu podzimu, i kdyz spis pripomina horsi leto v CR, obcas 25 na slunicku, obcas vitr a dest a odhadem 15 stupnu.
Co vic? Pravidelne aktualizujeme fotky na webovych strankach a pokud se meni nase kontaktni udaje (jako treba cisla mobilnich telefonu), tak je zverejnujeme taktez na webu. Pro ty kdo to jeste nevi, tak hlavni stranka webu je http://www.uuholo.net a nektere casti jsou pristupne jen
pro zaregistrovane (coz vsichni prijemci techto informaci jsou) a pokud si nekdo nepamatuje sve heslo, tak jsem kvuli nekterym takovym zapometlivym dodelal funkci, kde si muzete (pokud znate aspon svoje uzivatelske jmeno a email - obe informace jsou v tomto zasilanem mailu),
tak si proste muzete nechat vygenerovat a poslat nove heslo :)
Tot zatim vse z NZ, mejte se, pozdravujte sve protejsky, pribuzne a zname ... a pripadne se take ozvete. Jeste jedna vec, emailove adresy @uuholo.net jsou obcas nespolehlive, takze pouzivejte prosim radeji adresy na @seznam.cz nebo @centrum.cz
Zdar vsem!
Takze co se zmenilo od posledne: Janca pracuje od 4.4. ve firme APN Educational Media (http://www.apn-ed.co.nz) jako marketingova guru a snazi se optimalizovat distribuci a zvetsit mnozstvi prodavanych casopisu atd. (to by asi lepe popsala sama), ja jsem zacal v pondeli 11.4. ve spolecnosti Intergen (http://www.intergen.co.nz) na pozici PM, takze delam prakticky to same co v CZ, jen s jinymi SW produkty a musim teda priznat ze firma i produkty vypadaji hodne zajimave. Jance se uz dari a udivuje svoji sikovnosti sve spolupracovniky, ja se zatim
rozkoukavam a jak to byva v prvnim tydnu kopu se obcas do zadku a hledam co bych delal a kde ziskal jake informace, ale myslim ze uz se rozjasnuje :) Co se tyka pracovnich podminek a pracovni doby, tak tady se dela vetsinou do 5 (prescasy vubec nejsou tak bezne jako v Evrope) a
rano se zacina nekdy v 8 nekdy v 8-30, pripadne se cela pracovni doba posunuje podle dohody, pracovni doba je 40hodin tydne. Dovolena vetsinou 15dni (nekde 20) a k tomu 5 sick-days t.j. dny na vyreseni momentalnich a kratkodobych zdravotnich potizi.Vyplaty jsou jak u ktere firmy, nekde tydne, jinde po 14ti dnech, nekde po mesici. Ale po trech mesicich vstavani skoro v poledne to teda neni moc prijemne vstavat rano pred sedmou. Pak hup do auta, za asi 20 minut jsme na parkovisti ve meste a pak jeste kus pesky.
Jeste neco k tem firmam: Janca si nasla (jako vzdy) firmu ktera velice setri na nakladech, takze uz se tesi az bude jeji jmeno na nastence na myti nadobi (mycka neni, takze se pisou tydenni sluzby v kuchynce), naopak u me v praci tu mame mycku a jine vymozenosti. Ale zase na druhou stranu Janca chodi obcas v ramci prace po obchodech a uz si planuje sluzebni vylety do Christchurch, Aucklandu a kdovikam jeste. (ona urcite rekne ze to neni az takovy vylet, ale ... kdyz se leti letadlem tak je to vylet, nebo ne? :)
Jinak co u nas noveho? Auto mame porad puvodni, tvari se docela spolehlive a kdyz jsme se naucili (myslim a doufam) citlive manipulovat se syticem, tak ani nezlobi a jezdi hezky. Ale prisli jsme vyhodne k sade nabytku, takze jsme se zaridili a prazdne kufry jsme definitivne odnesli do garaze. O vikendech jezdime po okoli a objevujeme nepoznane, pripadne necekane stehujeme nabytek :) ale nestezujeme si. Ted asi budeme nejaky ten vikend spis relaxovat a poradat jen nejake mensi vylety na kratke a stredni vzdalenosti, ale az se trochu rozkoukame a zotavime z narazu spojeneho se zapojenim do pracovniho procesu, tak zkusime vyjet nebo i vyletet (vnitrostatni letenky jsou docela levne) do vzdalenejsich koncin. Wellington je hezke a docela prijemne mesto (ani cloveku nepripadne ze to je vlastne hlavni mesto NZ), ale pro vylety
kvuli sve poloze ma tu nevyhodu, ze silnice odtud vedou jen na sever, na jih se autem musi lodi.
Pocasi se mirne zacina podobat nasemu podzimu, i kdyz spis pripomina horsi leto v CR, obcas 25 na slunicku, obcas vitr a dest a odhadem 15 stupnu.
Co vic? Pravidelne aktualizujeme fotky na webovych strankach a pokud se meni nase kontaktni udaje (jako treba cisla mobilnich telefonu), tak je zverejnujeme taktez na webu. Pro ty kdo to jeste nevi, tak hlavni stranka webu je http://www.uuholo.net a nektere casti jsou pristupne jen
pro zaregistrovane (coz vsichni prijemci techto informaci jsou) a pokud si nekdo nepamatuje sve heslo, tak jsem kvuli nekterym takovym zapometlivym dodelal funkci, kde si muzete (pokud znate aspon svoje uzivatelske jmeno a email - obe informace jsou v tomto zasilanem mailu),
tak si proste muzete nechat vygenerovat a poslat nove heslo :)
Tot zatim vse z NZ, mejte se, pozdravujte sve protejsky, pribuzne a zname ... a pripadne se take ozvete. Jeste jedna vec, emailove adresy @uuholo.net jsou obcas nespolehlive, takze pouzivejte prosim radeji adresy na @seznam.cz nebo @centrum.cz
Zdar vsem!
21 March 2005
Prvni jarni den - a mame praci !
Hola hoj prvni jarni den.
Vime, ze ted jsme se dlouho neozyvali, nebylo zase az tak o cem psat a proto ted mame radu novych zprav.
Zprava dnesniho dne: mame pracovni viza i pracovni povoleni! Hura hura hura :o)))))))))))) Zprava minuleho tydne: mame smlouvu na praci, zatim sice jenom na jednu, ale i tak je to dobre znameni.
Zprava z vikendu: zmenil se cas, presunul se na zimni. Nyni je tedy casovy rozdil mezi CR a NZ 11 hodin. Jak se vam zmeni cas na jarni, bude to jenom 10 hodin. Jsem prekvapena, ze se i tady je tma tak brzo - vcera uz 18:30 :o(
Zprava o Sunnym: jakmile je mlha a destivo Sunny odmita nastartovat mimo jine protoze nema zvukovou signalizaci zapnutych svetel. K nastartovani nepomuze mu ani intenzivni jizda z dlouheho kopce prerusovaneho semafory. Z toho vyplyvaji dalsi 2 zkusenosti - startovani pomoci kabelu a dobijeni z nabijecky. Jakmile je destivo, Sunny skyta a kolikrat se tak zakucna, ze mu az dech dojde. Jako dnes... Sedite si takto v aute, snazite se pred kruhovym objezdem nastartovat (za vami pochopitelne kolona) a najednou citite ze se rozjizdite, jste tlaceni a tomu vsemu vdecite ridicum za vami, ktere jste ani o pomoc nestihli pozadat. Da se to vylozit 2 zpusoby - lide jsou tu ochotni a napomocni nebo proste spechaji a radsi vas postouchnou nez by cekali :o).
Sunny se vzdycky ukaze, kdyz jsme 've slusnackem' - Misa v obleku a ja v satech. Asi zacneme vozit nahradni obleceni :o).
Zprava o pocasi: ochlazuje se - rozumej teplota klesla pod 20 stupnu. Ale v noci klesne uz i treba na 12 stupnu (i kdyz Misa je jineho nazoru, rika ze je furt hic, ale uz si bere nekdy i ponozky a mikinu...). Za posledni tyden tu kvuli mlze bylo 4 dny zavrene letiste - vzdycky rano nebo dopoledne. Meni se to hrozne rychle, vcera rano bylo hnusne, ze jsme nechteli vylest ani z domu a v poledne se vycasilo a pri vyletu po morskych utesech jsme se i slusne opalili (a nevzali jsme si piti, tak jsme meli i jazyk na triku).
Zprava o bydleni, vareni atd: diky spouste volneho casu pravidelne procvicujeme vareni. Misa zvlada bravurne rybi prsty a rybi burgery s bramborama. Priprava v troube, je to pry zdravejsi. Ja se poustim i do ruznych vice komplikovanych jidel - hodne hoveziho. Kdybyste meli nejaky
dobry recepice, poslete. Diky dnesnim narozeninam naseho spolubydliciho (pana domaciho) Chrise jsme rozsirili i vybaveni nasi kuchyne (dortova forma a elektricky slehac). Dostal specialni dort a diky jeho oblibe gumovych medvidku, mel misto svicek 31 gumidku :o). Ale zase tady maji slane maslo, tak cely krem je lehce do slana...
Zprava o ceskem spolku: uz jsme meli tu cest se seznamit s mistnimi usedliky. Vetsina z nich uz je tu dlouho, bud emigrovali okolo valky nebo v 68 nebo tak nejak ruzne. Diky teto znamosti jsme se dostali z vyse zminovane peripetie s autem a startovacima kabelama. Taky sranda, muzika jsme videli jenom jednou na pravidelnem mesicnim setkani a pak jsme mu zavolali a on se sbalil, prijel 30km a nastartoval nas.
Zprava o cestovani: poznavame okoli, nasli jsme tu konecne 'kopce', ktere maji nadherne vyhledy. Nevim cim to bude, ale vzdycky si vybereme nejakej trek, ktery asi neni az tak normalni, protoze casto cely den nikoho nepotkate. Minule jsme na treku nikoho nepotkali cely vikend. Taky podle toho casto stezky vypadaji a pravidelne se vracim od kotniku po pas poskrabana od tech jejich bestialnich trav, ktere jsou vysoke, ostre a pekne skrabou. A to vubec nemluvim o kerich, kterym ani na jmeno prijit nemuzu (fakt nevim jak se jmenujou).
Na Velikonoce mame naplanovany vylet na Tongariro k mistnim sopkam. Je to jeden z tzv.
'great walks', coz jsou nejkrasnejsi trasy na NZ. Tak jsem zvedava. Misa rikal, ze je to tam moc hezke, ted jenom doufat, ze pocasi nam bude prat. To vite, podzim na Zelandu prichazi...
Tot vse ode me, Misa se prave prokousava dalsi kupou dokumentu, ktere vladnou Novemu Zelandu. Zdar nazdar, vypada to, ze se asi zase zaradime do stavu pracujicich :o)
Vime, ze ted jsme se dlouho neozyvali, nebylo zase az tak o cem psat a proto ted mame radu novych zprav.
Zprava dnesniho dne: mame pracovni viza i pracovni povoleni! Hura hura hura :o)))))))))))) Zprava minuleho tydne: mame smlouvu na praci, zatim sice jenom na jednu, ale i tak je to dobre znameni.
Zprava z vikendu: zmenil se cas, presunul se na zimni. Nyni je tedy casovy rozdil mezi CR a NZ 11 hodin. Jak se vam zmeni cas na jarni, bude to jenom 10 hodin. Jsem prekvapena, ze se i tady je tma tak brzo - vcera uz 18:30 :o(
Zprava o Sunnym: jakmile je mlha a destivo Sunny odmita nastartovat mimo jine protoze nema zvukovou signalizaci zapnutych svetel. K nastartovani nepomuze mu ani intenzivni jizda z dlouheho kopce prerusovaneho semafory. Z toho vyplyvaji dalsi 2 zkusenosti - startovani pomoci kabelu a dobijeni z nabijecky. Jakmile je destivo, Sunny skyta a kolikrat se tak zakucna, ze mu az dech dojde. Jako dnes... Sedite si takto v aute, snazite se pred kruhovym objezdem nastartovat (za vami pochopitelne kolona) a najednou citite ze se rozjizdite, jste tlaceni a tomu vsemu vdecite ridicum za vami, ktere jste ani o pomoc nestihli pozadat. Da se to vylozit 2 zpusoby - lide jsou tu ochotni a napomocni nebo proste spechaji a radsi vas postouchnou nez by cekali :o).
Sunny se vzdycky ukaze, kdyz jsme 've slusnackem' - Misa v obleku a ja v satech. Asi zacneme vozit nahradni obleceni :o).
Zprava o pocasi: ochlazuje se - rozumej teplota klesla pod 20 stupnu. Ale v noci klesne uz i treba na 12 stupnu (i kdyz Misa je jineho nazoru, rika ze je furt hic, ale uz si bere nekdy i ponozky a mikinu...). Za posledni tyden tu kvuli mlze bylo 4 dny zavrene letiste - vzdycky rano nebo dopoledne. Meni se to hrozne rychle, vcera rano bylo hnusne, ze jsme nechteli vylest ani z domu a v poledne se vycasilo a pri vyletu po morskych utesech jsme se i slusne opalili (a nevzali jsme si piti, tak jsme meli i jazyk na triku).
Zprava o bydleni, vareni atd: diky spouste volneho casu pravidelne procvicujeme vareni. Misa zvlada bravurne rybi prsty a rybi burgery s bramborama. Priprava v troube, je to pry zdravejsi. Ja se poustim i do ruznych vice komplikovanych jidel - hodne hoveziho. Kdybyste meli nejaky
dobry recepice, poslete. Diky dnesnim narozeninam naseho spolubydliciho (pana domaciho) Chrise jsme rozsirili i vybaveni nasi kuchyne (dortova forma a elektricky slehac). Dostal specialni dort a diky jeho oblibe gumovych medvidku, mel misto svicek 31 gumidku :o). Ale zase tady maji slane maslo, tak cely krem je lehce do slana...
Zprava o ceskem spolku: uz jsme meli tu cest se seznamit s mistnimi usedliky. Vetsina z nich uz je tu dlouho, bud emigrovali okolo valky nebo v 68 nebo tak nejak ruzne. Diky teto znamosti jsme se dostali z vyse zminovane peripetie s autem a startovacima kabelama. Taky sranda, muzika jsme videli jenom jednou na pravidelnem mesicnim setkani a pak jsme mu zavolali a on se sbalil, prijel 30km a nastartoval nas.
Zprava o cestovani: poznavame okoli, nasli jsme tu konecne 'kopce', ktere maji nadherne vyhledy. Nevim cim to bude, ale vzdycky si vybereme nejakej trek, ktery asi neni az tak normalni, protoze casto cely den nikoho nepotkate. Minule jsme na treku nikoho nepotkali cely vikend. Taky podle toho casto stezky vypadaji a pravidelne se vracim od kotniku po pas poskrabana od tech jejich bestialnich trav, ktere jsou vysoke, ostre a pekne skrabou. A to vubec nemluvim o kerich, kterym ani na jmeno prijit nemuzu (fakt nevim jak se jmenujou).
Na Velikonoce mame naplanovany vylet na Tongariro k mistnim sopkam. Je to jeden z tzv.
'great walks', coz jsou nejkrasnejsi trasy na NZ. Tak jsem zvedava. Misa rikal, ze je to tam moc hezke, ted jenom doufat, ze pocasi nam bude prat. To vite, podzim na Zelandu prichazi...
Tot vse ode me, Misa se prave prokousava dalsi kupou dokumentu, ktere vladnou Novemu Zelandu. Zdar nazdar, vypada to, ze se asi zase zaradime do stavu pracujicich :o)
25 February 2005
Unor ve Wellingtonu
Ahojte vsichni, tentokrat po delsi dobe ... hlasime se opet z Wellingtonu.
Na uvod se omlouvame za zpozdeni, ale uz jsme na web dosypali fotky az do minuleho vikendu, Janula uz se i naucila delat panoramata, takze v nekterych starsich albech uvidite i nove fotky. Zatim je vetsina fotek bez textovych popisek, ale Janca uz se na to chysta, takze casem bude i
videt, co ktera fotka znamena :) [treba rozmazany delfin - nemame na digitalu teleobjektiv].
Co u nas noveho ? Docela jsme se zabydleli, jinak vicemene nic, pres tyden chodime na pohovory s agenturami a potencialnimi zamestnavateli, o vikendech (nebo pokud mame volne alespon odpoledne, obcas) se jezdime koupat do more (koupaci plaz je i temer v centru mesta a obcas na ni i chodime i primo z pohovoru) anebo nekam do kopcu nebo do hor v okoli. Janca uz bravurne zvlada i rizeni po Wellingtonu a naucili jsme se pouzivat i mistni primestsky vlak, stary nekolik desitel let (mistnaci uz maji i nove vagony, ty ale jezdi na jinych tratich, protoze po dodavce novych vagonu prisli na to, ze jim tady neprojedou pres tunely :)
Smycka kolem nasich budoucich zamestnavatelu se utahuje, ale tezko rict za jak dlouho vystoupi z anonymity a my budeme zase na nejakou chvili zamestnani. Muze to byt pristi tyden, nebo mozna i za mesic, nechame se prekvapit. Vsak neni kam spechat, jedinou nevyhodou nezamestnanosti je, ze se nemuzeme vydat na delsi dobu mimo Wellington, protoze musime byt
stale pripraveni, co kdyby zrovna ted ?!? :)
A co pocasi ? Zatimco vy si uzivate zimy a snehoveho nadeleni, nam se tady pocasi umoudrilo a uz konecne prestaly ty horka a je trochu prijemneji a chladneji, i kdyz si myslim ze po tehle moji poznamce se to zitra zase zmeni :)
A jeste jednu vec jsme zapomneli zverejnit: pokud byste nam nekdo nahodou chteli napsat nebo zavolat, v casti personal (http://personal.uuholo.net) jsme doplnili nasi aktualni adresu a
telefonni cislo na pevnou linku. Pokud se nekdy v budoucnu prestehujeme, zmenime to i tam.
Konec hlaseni, mejte se vsichni aspon tak jak se mame my a ahoooj !!!
Na uvod se omlouvame za zpozdeni, ale uz jsme na web dosypali fotky az do minuleho vikendu, Janula uz se i naucila delat panoramata, takze v nekterych starsich albech uvidite i nove fotky. Zatim je vetsina fotek bez textovych popisek, ale Janca uz se na to chysta, takze casem bude i
videt, co ktera fotka znamena :) [treba rozmazany delfin - nemame na digitalu teleobjektiv].
Co u nas noveho ? Docela jsme se zabydleli, jinak vicemene nic, pres tyden chodime na pohovory s agenturami a potencialnimi zamestnavateli, o vikendech (nebo pokud mame volne alespon odpoledne, obcas) se jezdime koupat do more (koupaci plaz je i temer v centru mesta a obcas na ni i chodime i primo z pohovoru) anebo nekam do kopcu nebo do hor v okoli. Janca uz bravurne zvlada i rizeni po Wellingtonu a naucili jsme se pouzivat i mistni primestsky vlak, stary nekolik desitel let (mistnaci uz maji i nove vagony, ty ale jezdi na jinych tratich, protoze po dodavce novych vagonu prisli na to, ze jim tady neprojedou pres tunely :)
Smycka kolem nasich budoucich zamestnavatelu se utahuje, ale tezko rict za jak dlouho vystoupi z anonymity a my budeme zase na nejakou chvili zamestnani. Muze to byt pristi tyden, nebo mozna i za mesic, nechame se prekvapit. Vsak neni kam spechat, jedinou nevyhodou nezamestnanosti je, ze se nemuzeme vydat na delsi dobu mimo Wellington, protoze musime byt
stale pripraveni, co kdyby zrovna ted ?!? :)
A co pocasi ? Zatimco vy si uzivate zimy a snehoveho nadeleni, nam se tady pocasi umoudrilo a uz konecne prestaly ty horka a je trochu prijemneji a chladneji, i kdyz si myslim ze po tehle moji poznamce se to zitra zase zmeni :)
A jeste jednu vec jsme zapomneli zverejnit: pokud byste nam nekdo nahodou chteli napsat nebo zavolat, v casti personal (http://personal.uuholo.net) jsme doplnili nasi aktualni adresu a
telefonni cislo na pevnou linku. Pokud se nekdy v budoucnu prestehujeme, zmenime to i tam.
Konec hlaseni, mejte se vsichni aspon tak jak se mame my a ahoooj !!!
8 February 2005
Cesta do Wellingtonu
Tady Wellington, jak me slysite? Uz jsme se prenusuli blize k vam (asi o 500km), Dnesni zpravodajstvi vam prinesu ja, protoze Misa prave umyva naseho Sunnyho (prvni myci proces od te doby co ho mame). Ted jsem se byla podivat, no uplne nove auto :o). Misa se myti sice branil zuby nehty a zkousel to ruznymi zpusoby (nejoriginalnejsi mi prisel ten, ze tam nekde zatece voda a pak ze nam to zacne rezivet).
Bydlime ted u mistniho kiwiho a on je mechanik, tak je to celkem sranda.Chudak maly si podal inzerat, ze hleda nejakeho toho spolubydliciho, my jsme odpovedeli, on ze jo urcite a byl hrozne starostlivy. Nakonec jsme se domluvili, ze prijedeme rovnou z trajektu (21:30) no a nakonec jsme rovnou zustali. Pravda, vubec s tim nepocital a byl z toho cely mimo, ale vypada to, ze uz to rozchodil. Nikdy nemel zadne spolubydlici, ani sam nikdy s nikym nebydlel. A pak hura a jsme tu my se vsi paradou (tim myslim vsechny ty kufry a batohy).
Jeste jsme vam nepsali o nasem 5ti dennim vylete po zapadnim pobrezi. Koho to zajima, tak at si jde uvarit kafe a pak se pusti do cteni.
Cesta zacala jako obvykle - prselo. Vecer jsme za mrholeni ulehali, rano se stejne tak budili. Ale u jezera Tekapo se vycasilo a pak krasne pocasi vydrzelo po celou dobu. Odpoledni zastavka ve vnitrozemi pod MtCook. Minule nam prselo a tudiz jsme nemohli vyslap k jezeru uskutecnit, ted slunko parilo tak, ze se ani dychat nedalo. Ale to bylo mnohem lepsi. Ty vyhledy.... A to obrovske mnozstvi Cechu, za den tam jsme jich napocitali 12 a vecer v kempu celou vypravu cyklistu! Pod MtCook vede krasne pesina, ma to byt 3 hodinovy vylet... Pokud ovsem jdete po te hezke pesine... My jsme nasli kus vyslapnuty v suti, usoudili ze tu bude pesina a vydali se na pochod. Po nekolika hodinach se ocitli vysoko nad jezerem a pripojit se na puvodni cestu bylo nemozne, takze nasledoval umerne dlouhy pochod po sutrech u ledovcove reky, prodirani se krovim, skakanipres kameny atd. Kdo znate Misu objevitele, dovedete si to predstavit :o). Ale vylet to byl hezky, mooooooc.
Do kempu jsme prijizdeli pozde, byla uz tma a pres cestu nam porad neco behalo. Novy Zeland je znam svymi possumy, coz jsou zvirata podobna kockokryse, proste vacice. Zvirata se premnozila a tak se je tu kazdy snazi zabijet - auty, sutry, cimkoliv... No tak my si takhle jedeme tmou a trefime zajice... Ale ty se asi taky premnozili, protoze za celou cestu nam pres cestu probehlo tam 9 zajicu a jenom jeden possum a ten byl az za krajnici :o(.
Copland track byl dalsi planovany vylet. Jde se za zapadniho pobrezi a smerem na MtCook. Kdyby se to spojilo s tim prechozim vyletem, pridal jeden den, tak mame udelany cely trek MtCook. Pesky to neni ani 50km, autem asi 400km. Hlavni lakadlo jsou 'hot pools', teple prirodni bazeny plne termalni vody. Taky mi bylo slibeno, za nas nebudou otravovat zadne sandflies - ty male musky, ktere vas porad kousou a pak to nekolik dni svedi. Po 6ti hodinach pochodu, cely nateseni hup do bazenu. Spatna zprava je, ze sandflies jsou vsude, je jich zase hrozne moc a presto ze vam trci jenom hlava, ty potvory si ji najdou a podnikaji pravidelne nalety. Kdyz se vyleze z vody, je to jeste horsi... Rano jsme to zkusili znova, se stejnym vysledkm. Zkusili jsme i teplejsi bazen, ale ani horko je neodradilo. Takze jsme pelasili dolu. Me tu pri treku nejak vzdycky dojdou sily...
Zastavili jsme se udelat par umeleckych fotek u jezera Matheson, kde je hladina tak klidna, ze hory se v ni zdcadli tak ciste, jako by to bylo v zrcadle. Zastavka u FoxGlacier, coz je ledovec. Unikatni je tim, ze lezi ve velmi nizke nadmorske vysce, par metru nad morem. Ale to je tak vsechno, jinak je to kus spinaveho snehu, ktereho porad ubyva a ubyva....
Arthurs pass, krasny prusmyk mezi zapadnim a vychodnim pobrezi, ukazal svou silu. Pri plynulem stoupani nam plynule stoupala teplota vody (chladici kapaliny - pro ty technicky zalozene). Nahore si Misa vybojoval pozornost, kdyz chladic opartne oteviral a on celkem nekontrolovane vystrikl. Vsichni se otocili a udelali ono 'waw'. Pak jsme sjeli dolu a auto zustalo par hodin odpocivat na parkovisti, zatimco my se vydali na pruzkum jednoho kopce co se jmenuje Avalanche Peak. Prevyseni asi 1000m, psano 6-8hodin. 12:50 jsme vychazeli, tak si dovedete predstavit, jake horko mohlo byt. Neskutecne! Chvilku nas chranily stromy a v okamziku, kdy jsme se ocitli na nechranenem miste se nam nami obloha slitovala a mraky nam udelaly prijemny stin. Cestou uz jsme slyseli ono 'kea kea' a ja se tesila na papousky Kea. Ten nezklamal, byl uzasny, hravy, fotogenicky, tak jsme blbli skoro 45 minut. Jednu vec urcite zminit musim. Misa, zkuseny to fotograf Kea ptaku mi poradil, abych nechala jeho batoh jakoby opusteny a ze Kea prijde bliz a my ho budeme moct vyfotit uplne zblizko. Na mou otazku, jestli mu ho nevezme rikal, ze ne, ze na to je batoh moc tezky. Pominul ovsem fakt, ze v bocni kapse ma svuj uzasny kloubouk New Zealand. Kea prisel, udelal klof klof a meli jsme co delat, abysme mu ho sebrali :o) (klobouk).
Cestou jsme se stavili udelat autu WOF (warranty of fitness, neco jako nase technicka, pro auto naseho stari je treba kazdych 6 mesicu), ale to vam popise Misa, protoze uz se vratil a prave se nudi.
No tak si to nahore ctu, ja objevitel ;o), a nejak nechapu jak vypada zvire podobne kockokryse, ale pojdmez zpatky k WOF. No proste jsme se zastavili v servisu, jakoze jestli nam udelaji WOF, s domnenim ze auto je uplne v pohode. Ale nebylo to tak uplne pravda, i kdyz zase tak spatne to nebylo: jen vymenit brzdove desticky a .. nevim jak se to rekne cesky ale nejake gumove silentbloky nebo co drzici zadni napravu ... proste arm bushes. Ale nemaji dily,takze prijedte zitra rano v 8, za 2 hodiny bude hotovo, no dobra ... Druhy den jsem nechal Jancu doma a s autem odjel. Mala komplikace, predpredchozi majitel nebocojavimkdo setril na oprave a tak jeden brzdovy kotouc byl mensi nez druhy (prumerem !), no dobra ... Protoze jsem ale tvrdil ze spechame, tak mi pujcilii auto, na papir nacmarali neco jako plan cesty a jel jsem pro nejaky ten starsi dil asi 50 km daleko, no to ale byla 'mapa' - vsak jsem to na zpatecni ceste stocil nekam jinam, takze jsem to pak musel drahnou chvili kroutit po nezpevnene ceste skoro uzsi nez auto, ale dojel jsem temer po primce ;o) Auto bylo 'opraveno' asi ve 3pm takze jsem zaplatil a konecne odjel. Ale nerikej hop dokud nedojedes domu, po cca 15km najednou pisk hvizd frk hrk a stal jsem, leve predni kolo (to s vymenovanym brzdovym kotoucem) se proste rozhodlo, ze uz se neotoci ani o kousek. Ale mel jsem vizitku ze servisu tak jsem zavolal at si vezmou odtahovku a prijedou si pro me. Byli tam asi za hodku (skoro v momente kdy uz jsem se chystal volat potreti) a za tu dobu jsem asi 20x musel rikat neco ve smyslu 'diky ze jste zastavili, ale nemuzete mi pomoci a to auto taky nejde odtlacit ze silnice, protoze ma zablokovane kolo'. V servisu po asi hodine jemne prace s velkym kladivem mi rekli ze problem je zrusene lozisko (ktere skladem opet nemaji) takze pokracovani zitra rano ... uff uff Muzik me hodil zpatky do Christchurch az domu (cca 70km) a druhy den v poledne nas zase nabral, no a asi ve 3pm jsme meli auto opravene a funkcni a druha oprava byla uznana jako reklamace prvni a tudiz zdarma. Takze jsme to svisteli zpatky z one vesnice (nerika vam neco jmeno Springfield ;o) s opravenym autem a tak jsme nakonec z Christchurch misto v patek dopoledne odjizdeli az v nedeli odpoledne, ale coz - vzdyt stejne neni kam spechat, pohoda, klidek. Predavam opet hlavni spisovatelce ...
A ficeli jsme na sever, za teplem (teplota ve stinu se pohybovala 32-33 stupnu). Prespali jsme v Kaikoura, coz je mestecko na pobrezi zname predevsim pro moznost pozorovat z nej velryby. Teda spis zaplatit si cumendu a jet na lodi si prohlidnout velrybi ocas. Taky se tu nabizeji moznost zaplatit si vylet letadlem (bud nejakym normalnim nebo vrtulnikem) a koukat na 10ti metrovou velrybu shora. Nam se ovsem naskytla podivana jeste uzasnejsi. Snidame si takto na plazi a najednou se pred nama objevil houf delfinu. Ja nevim kolik jich bylo jestli 20 nebo 30, mozna jeste vic. Plavali, skakali, tak si tam blbnuli. Vyskakovali jako by v cirkuse a to vsechno delali jenom tak pro zabavu. Asi nam prisli poprat dobre rano. Par fotek jsme udelali, uvidime, jestli se nam podarili zachytit i nejake vyskoky. Po zastavce v Pictonu, hezke pristavni mesto, kde jsme se nemohli rozhodnout kterou lod si poridit (Misa se nemohl rozhodnout, protoze nevedel, kolik se plati v pristavu za parkovani lodi...). Jeli jsme Lynxem, coz je lodka mensi nez normalni trajekt, luxusnejsi. Kdyz jsem ji videla poprve, trosku me zarazilo, ze vypada jako ponorka....
Bydlime ted u mistniho kiwiho a on je mechanik, tak je to celkem sranda.Chudak maly si podal inzerat, ze hleda nejakeho toho spolubydliciho, my jsme odpovedeli, on ze jo urcite a byl hrozne starostlivy. Nakonec jsme se domluvili, ze prijedeme rovnou z trajektu (21:30) no a nakonec jsme rovnou zustali. Pravda, vubec s tim nepocital a byl z toho cely mimo, ale vypada to, ze uz to rozchodil. Nikdy nemel zadne spolubydlici, ani sam nikdy s nikym nebydlel. A pak hura a jsme tu my se vsi paradou (tim myslim vsechny ty kufry a batohy).
Jeste jsme vam nepsali o nasem 5ti dennim vylete po zapadnim pobrezi. Koho to zajima, tak at si jde uvarit kafe a pak se pusti do cteni.
Cesta zacala jako obvykle - prselo. Vecer jsme za mrholeni ulehali, rano se stejne tak budili. Ale u jezera Tekapo se vycasilo a pak krasne pocasi vydrzelo po celou dobu. Odpoledni zastavka ve vnitrozemi pod MtCook. Minule nam prselo a tudiz jsme nemohli vyslap k jezeru uskutecnit, ted slunko parilo tak, ze se ani dychat nedalo. Ale to bylo mnohem lepsi. Ty vyhledy.... A to obrovske mnozstvi Cechu, za den tam jsme jich napocitali 12 a vecer v kempu celou vypravu cyklistu! Pod MtCook vede krasne pesina, ma to byt 3 hodinovy vylet... Pokud ovsem jdete po te hezke pesine... My jsme nasli kus vyslapnuty v suti, usoudili ze tu bude pesina a vydali se na pochod. Po nekolika hodinach se ocitli vysoko nad jezerem a pripojit se na puvodni cestu bylo nemozne, takze nasledoval umerne dlouhy pochod po sutrech u ledovcove reky, prodirani se krovim, skakanipres kameny atd. Kdo znate Misu objevitele, dovedete si to predstavit :o). Ale vylet to byl hezky, mooooooc.
Do kempu jsme prijizdeli pozde, byla uz tma a pres cestu nam porad neco behalo. Novy Zeland je znam svymi possumy, coz jsou zvirata podobna kockokryse, proste vacice. Zvirata se premnozila a tak se je tu kazdy snazi zabijet - auty, sutry, cimkoliv... No tak my si takhle jedeme tmou a trefime zajice... Ale ty se asi taky premnozili, protoze za celou cestu nam pres cestu probehlo tam 9 zajicu a jenom jeden possum a ten byl az za krajnici :o(.
Copland track byl dalsi planovany vylet. Jde se za zapadniho pobrezi a smerem na MtCook. Kdyby se to spojilo s tim prechozim vyletem, pridal jeden den, tak mame udelany cely trek MtCook. Pesky to neni ani 50km, autem asi 400km. Hlavni lakadlo jsou 'hot pools', teple prirodni bazeny plne termalni vody. Taky mi bylo slibeno, za nas nebudou otravovat zadne sandflies - ty male musky, ktere vas porad kousou a pak to nekolik dni svedi. Po 6ti hodinach pochodu, cely nateseni hup do bazenu. Spatna zprava je, ze sandflies jsou vsude, je jich zase hrozne moc a presto ze vam trci jenom hlava, ty potvory si ji najdou a podnikaji pravidelne nalety. Kdyz se vyleze z vody, je to jeste horsi... Rano jsme to zkusili znova, se stejnym vysledkm. Zkusili jsme i teplejsi bazen, ale ani horko je neodradilo. Takze jsme pelasili dolu. Me tu pri treku nejak vzdycky dojdou sily...
Zastavili jsme se udelat par umeleckych fotek u jezera Matheson, kde je hladina tak klidna, ze hory se v ni zdcadli tak ciste, jako by to bylo v zrcadle. Zastavka u FoxGlacier, coz je ledovec. Unikatni je tim, ze lezi ve velmi nizke nadmorske vysce, par metru nad morem. Ale to je tak vsechno, jinak je to kus spinaveho snehu, ktereho porad ubyva a ubyva....
Arthurs pass, krasny prusmyk mezi zapadnim a vychodnim pobrezi, ukazal svou silu. Pri plynulem stoupani nam plynule stoupala teplota vody (chladici kapaliny - pro ty technicky zalozene). Nahore si Misa vybojoval pozornost, kdyz chladic opartne oteviral a on celkem nekontrolovane vystrikl. Vsichni se otocili a udelali ono 'waw'. Pak jsme sjeli dolu a auto zustalo par hodin odpocivat na parkovisti, zatimco my se vydali na pruzkum jednoho kopce co se jmenuje Avalanche Peak. Prevyseni asi 1000m, psano 6-8hodin. 12:50 jsme vychazeli, tak si dovedete predstavit, jake horko mohlo byt. Neskutecne! Chvilku nas chranily stromy a v okamziku, kdy jsme se ocitli na nechranenem miste se nam nami obloha slitovala a mraky nam udelaly prijemny stin. Cestou uz jsme slyseli ono 'kea kea' a ja se tesila na papousky Kea. Ten nezklamal, byl uzasny, hravy, fotogenicky, tak jsme blbli skoro 45 minut. Jednu vec urcite zminit musim. Misa, zkuseny to fotograf Kea ptaku mi poradil, abych nechala jeho batoh jakoby opusteny a ze Kea prijde bliz a my ho budeme moct vyfotit uplne zblizko. Na mou otazku, jestli mu ho nevezme rikal, ze ne, ze na to je batoh moc tezky. Pominul ovsem fakt, ze v bocni kapse ma svuj uzasny kloubouk New Zealand. Kea prisel, udelal klof klof a meli jsme co delat, abysme mu ho sebrali :o) (klobouk).
Cestou jsme se stavili udelat autu WOF (warranty of fitness, neco jako nase technicka, pro auto naseho stari je treba kazdych 6 mesicu), ale to vam popise Misa, protoze uz se vratil a prave se nudi.
No tak si to nahore ctu, ja objevitel ;o), a nejak nechapu jak vypada zvire podobne kockokryse, ale pojdmez zpatky k WOF. No proste jsme se zastavili v servisu, jakoze jestli nam udelaji WOF, s domnenim ze auto je uplne v pohode. Ale nebylo to tak uplne pravda, i kdyz zase tak spatne to nebylo: jen vymenit brzdove desticky a .. nevim jak se to rekne cesky ale nejake gumove silentbloky nebo co drzici zadni napravu ... proste arm bushes. Ale nemaji dily,takze prijedte zitra rano v 8, za 2 hodiny bude hotovo, no dobra ... Druhy den jsem nechal Jancu doma a s autem odjel. Mala komplikace, predpredchozi majitel nebocojavimkdo setril na oprave a tak jeden brzdovy kotouc byl mensi nez druhy (prumerem !), no dobra ... Protoze jsem ale tvrdil ze spechame, tak mi pujcilii auto, na papir nacmarali neco jako plan cesty a jel jsem pro nejaky ten starsi dil asi 50 km daleko, no to ale byla 'mapa' - vsak jsem to na zpatecni ceste stocil nekam jinam, takze jsem to pak musel drahnou chvili kroutit po nezpevnene ceste skoro uzsi nez auto, ale dojel jsem temer po primce ;o) Auto bylo 'opraveno' asi ve 3pm takze jsem zaplatil a konecne odjel. Ale nerikej hop dokud nedojedes domu, po cca 15km najednou pisk hvizd frk hrk a stal jsem, leve predni kolo (to s vymenovanym brzdovym kotoucem) se proste rozhodlo, ze uz se neotoci ani o kousek. Ale mel jsem vizitku ze servisu tak jsem zavolal at si vezmou odtahovku a prijedou si pro me. Byli tam asi za hodku (skoro v momente kdy uz jsem se chystal volat potreti) a za tu dobu jsem asi 20x musel rikat neco ve smyslu 'diky ze jste zastavili, ale nemuzete mi pomoci a to auto taky nejde odtlacit ze silnice, protoze ma zablokovane kolo'. V servisu po asi hodine jemne prace s velkym kladivem mi rekli ze problem je zrusene lozisko (ktere skladem opet nemaji) takze pokracovani zitra rano ... uff uff Muzik me hodil zpatky do Christchurch az domu (cca 70km) a druhy den v poledne nas zase nabral, no a asi ve 3pm jsme meli auto opravene a funkcni a druha oprava byla uznana jako reklamace prvni a tudiz zdarma. Takze jsme to svisteli zpatky z one vesnice (nerika vam neco jmeno Springfield ;o) s opravenym autem a tak jsme nakonec z Christchurch misto v patek dopoledne odjizdeli az v nedeli odpoledne, ale coz - vzdyt stejne neni kam spechat, pohoda, klidek. Predavam opet hlavni spisovatelce ...
A ficeli jsme na sever, za teplem (teplota ve stinu se pohybovala 32-33 stupnu). Prespali jsme v Kaikoura, coz je mestecko na pobrezi zname predevsim pro moznost pozorovat z nej velryby. Teda spis zaplatit si cumendu a jet na lodi si prohlidnout velrybi ocas. Taky se tu nabizeji moznost zaplatit si vylet letadlem (bud nejakym normalnim nebo vrtulnikem) a koukat na 10ti metrovou velrybu shora. Nam se ovsem naskytla podivana jeste uzasnejsi. Snidame si takto na plazi a najednou se pred nama objevil houf delfinu. Ja nevim kolik jich bylo jestli 20 nebo 30, mozna jeste vic. Plavali, skakali, tak si tam blbnuli. Vyskakovali jako by v cirkuse a to vsechno delali jenom tak pro zabavu. Asi nam prisli poprat dobre rano. Par fotek jsme udelali, uvidime, jestli se nam podarili zachytit i nejake vyskoky. Po zastavce v Pictonu, hezke pristavni mesto, kde jsme se nemohli rozhodnout kterou lod si poridit (Misa se nemohl rozhodnout, protoze nevedel, kolik se plati v pristavu za parkovani lodi...). Jeli jsme Lynxem, coz je lodka mensi nez normalni trajekt, luxusnejsi. Kdyz jsem ji videla poprve, trosku me zarazilo, ze vypada jako ponorka....
Subscribe to:
Posts (Atom)
Česky
English